GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Jestli je letos na akciových trzích nějaký vítěz, je to investor do evropských zbrojovek. Tak třeba akcie německého Rheinmetallu od začátku roku vyrostly skoro o 160 procent = kdo nakoupil za sto tisíc, prodává za čtvrt milionu. Kvůli válce na Ukrajině zažívá celý zbrojní sektor nevídanou bonanzu – ta se však může chýlit k nečekanému konci. Poslední schůzky Donalda Trumpa totiž přiblížily možnost příměří na Ukrajině a v jeho důsledku i „zrealističtění“ velmi štědrých současných valuací evropských zbrojních firem. To by mělo nepříjemný dopad i na některé české superboháče.
Válka jako skvělý byznys
„Na světě je v oběhu přes 550 milionů střelných zbraní (ve skutečnosti je to nyní dvojnásobek – pozn. red.). To znamená, že jedna střelná zbraň připadá na každého dvanáctého člověka na planetě. Otázkou je: Jak ozbrojíme těch zbylých jedenáct lidí?“ ptá se v úvodu filmu Obchodník se smrtí Nicolas Cage a v zásadě tím bez růžových brýlí popisuje, o čem vlastně zbrojařina je.
Válka je krutá a drsná a nesmlouvavá – ale pro zbrojaře je to v první řadě dobrý byznys. Jak dobrý? To ukazuje třeba zmíněný Rheinmetall, největší německá zbrojovka, která vyrábí vše od bojových vozidel pěchoty přes protiletadlové systémy, drony a pěchotní zbraně až po lodní kanóny.
V posledních třech dekádách, které byly v Evropě dobou klidu a míru, se cena jejích akcií pohybovala v řádu nízkých desítek eur. Ještě na konci roku 2021, když už se Rusové masově přesouvali na západní hranici, to bylo něco pod 80 euro. Jenže pak bum, 24. únor a invaze na Ukrajinu. Raketa. Akcie Rheinmetallu vystřelily o dva tisíce procent, na svém vrcholu se letos v létě obchodovaly těsně pod dvěma tisíci eury za akcii.
Když nakupuje i váš holič a taxikář
Podobně to měly i ostatní zbrojovky a obecně firmy, které těží z války a napětí na východě Evropy. Chemičky, které vyrábějí chemikálie do nábojů, granátů a raket. Výrobci nočního vidění. Robotické start-upy, které přicházejí s novými drony pro vojenské užití – anebo naopak se způsobem, jak drony likvidovat.
Válka masivně zvýšila poptávku po čemkoliv, co má pojistku nebo spoušť, a zároveň ukázala, jak vybrakované jsou evropské armádní sklady v době velkého konfliktu.
Donald Trump, požadující po zemích NATO výdaje na obranu na úrovni 5 procent HDP, byl pro zbrojaře už jen třešinkou na dortu: jejich party byla v plném proudu a akcie firem – a s nimi i jejich tržní kapitalizace – každý týden prorážely nové maximum.
Jenže víte, kdy máte prodat akcie? Když vám jejich koupi doporučuje už i taxikář nebo kadeřník. Masivní vlna zájmu soukromých i institucionálních investorů nafoukla valuace zbrojovek do obřích dimenzí, které dnes zpětně hledají ospravedlnění v realitě. Tím spíš, že firmy se dnes rády oceňují na základě budoucích příjmů, které počítají s pokračováním války.
Oranžová labuť z Bílého domu
Jenže ejhle, černá labuť! Pod tlakem Donalda Trumpa může brzy přijít příměří – nebo dokonce mír. Pohledem cynika katastrofa pro zbrojní byznys.
Donald Trump se ale může přetrhnout, aby se před světem ukázal jako mimořádně schopný státník, který řeší nevyřešitelné. Izrael a Palestinu. Arménii a Ázerbajdžán. Rusko a Ukrajinu. Americký prezident se tak v závěru minulého týdne setkal s Vladimirem Putinem, v pondělí s Volodymyrem Zelenskym a evropskými lídry. A výsledek? Naděje na mír – a strmý propad ceny akcií evropských zbrojovek.
„Německý zbrojař Rheinmetall nyní ztrácí přes čtyři procenta, taktéž německý dodavatel armádních technologií RENK Group odepisuje dokonce takřka sedm procent,“ vypočítává propady ekonom Lukáš Kovanda. A pokračuje: „Italský zbrojař Leonardo padá o více než pět procent, německý dodavatel vojenských senzorů Hensoldt oslabuje o takřka šest procent, britská společnost BAE Systems odepisuje bezmála tři procenta.“
Miliardové plány v ohrožení
Jasně, kdo nakoupil před několika měsíci, stále počítá solidní zisky. Jenže o to teď nejde. Co obrácený směr vývoje akcií evropských zbrojovek nyní ukazuje je, že žádný strom neroste do nebe. A že i když si investoři společně se širokým retailem do ceny akcií zacenili pokračování války na neurčito, tak jim do toho může oranžová neřízená střela z Bílého domu taky hodit vidle.
Evropské zbrojovky by pochopitelně ani v případě míru na Ukrajině nebyly na odpis. Naopak, stále by je čekalo solidních minimálně několik let, už jenom kvůli tlaku Donalda Trumpa na zvýšení výdajů zemí NATO na pět procent HDP. Pořád by šlo o dobrý a ziskový obor s výhledem garantovaných státních nákupů. Jen by se zkrátka jejich exponenciální křivka proměnila v křivku lineární.
Mimochodem, velká zbrojařská korekce bude mít nejspíš dopad i na české superboháče. Michal Strnad, kterého Bloomberg v květnu nečekaně jmenoval nejbohatším Čechem (byť zrovna tento žebříček si zasloužil číst s významnou skepsí), pravděpodobně své umístění příští rok neobhájí a obsadí realističtější umístění.
Co je však pro tuzemského podnikatele mnohem podstatnější, nižší valuace se mohou propsat do reálného ocenění jeho koncernu Czechoslovak Group. Ten chce totiž Strnad poslat na burzu a u investorů si říct o 30 miliard korun.
Pokud by však v době IPO byly ceny akcií zbrojního sektoru po korekci, mohlo by to mít vliv i na celkový výsledek Strnadovy emise.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
