KOMENTÁŘ JANA MALINY | Donald Trump se ve středu dohodl s evropskými lídry, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, na červených liniích pro nadcházející jednání s Vladimirem Putinem. To zní jako dobrá zpráva, nicméně mluvčí ruského ministerstva zahraničí Fadeev rovněž včera zopakoval, že Kreml trvá na stažení Ukrajinců i z několika oblastí, které ruská armáda nebyla schopna od začátku války dobýt. Páteční plánované setkání na Aljašce je tak asi nejzásadnější jednání mezi USA a Ruskem od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Podle průzkumu agentury Gallup, který vyšel minulý týden, chce 69 % Ukrajinců, aby byla válka ukončena dohodou co nejdřív. Zároveň ale většina říká jasně: žádný mír za cenu drtivých ústupků.
Jak informuje agentura Reuters, prezident Volodymyr Zelenskyj v souladu s náladou veřejnosti na Ukrajině v úterý prohlásil, že Kyjev nikdy nepřistoupí na dohodu, která by znamenala stáhnutí vojáků z Donbasu. Část regionu už Rusko ovládá, a kdyby se Ukrajina stáhla úplně, přišla by o klíčovou obrannou linii. To by podle něj jen otevřelo cestu k dalšímu ruskému postupu.
Podle Zelenského má smysl mluvit o územních otázkách až ve chvíli, kdy bude příměří a Ukrajina dostane pevné bezpečnostní záruky.
Z Moskvy mezitím zaznělo, že její pozice se od loňského června nezměnila. Prezident Vladimir Putin tehdy stanovil podmínky: Ukrajina se má stáhnout ze čtyř oblastí, které si Rusko nárokuje, ale úplně je nekontroluje, a má se vzdát plánů na vstup do NATO.
Pro představu, kdyby se mělo vyhovět Putinovým nárokům, do ruských rukou by padlo například ukrajinské město Záporoží se sedmi sty tisíci obyvateli, kteří ve velké většině Rusy nenávidí. Pro Kyjev jsou toto zkrátka podmínky, které by se rovnaly kapitulaci – a proto je odmítl.
Zmírnění vyjednávací pozice
Zelensky tedy vyzval evropské lídry, aby odmítli všechny Trumpovy návrhy, které by znamenaly předání nových ukrajinských území Rusku. Rusko by si však podle něj mohlo ponechat některá z území, která již zabralo. De facto, nikoli de iure.
To by znamenalo zmrazení frontové linie v její současné podobě a faktické předání kontroly nad okupovanými územími – v regionech Luhansk, Doněck, Záporoží, Cherson a na Krymu – Rusku.
Podle účastníků středeční videokonference mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry proběhlo jednání v konstruktivní atmosféře, píše The Wall Street Journal. Trump evropským partnerům řekl, že se nechce pouštět do jednání o územních otázkách – ty má podle něj Ukrajina řešit přímo s Ruskem. Informaci potvrdil německý kancléř Friedrich Merz, který schůzku inicioval.
Trump ale také zdůraznil, že případné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v rámci možné mírové dohody s Ruskem nebudou zahrnovat členství v NATO. Na druhou stranu souhlasil, že další záruky by USA a Evropa poskytly společně. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se jednání zúčastnil, to může znamenat významnou změnu v Trumpově postoji.
„Prezident Trump dal jasně najevo, že americkým cílem je dosáhnout na plánovaném setkání na Aljašce příměří,“ řekl Macron novinářům po skončení jednání. A to je něco, co se od schůzky původně nečekalo.
Pokud by se podařilo Trumpovi dotlačit Putina k zastavení bojů, „zmrazená fronta“ by jasně připomínala čas minských dohod, které nakonec selhaly, jakmile Moskva znovu vybudovala své síly a znovu zaútočila.
Otázka tedy zní: měla by Evropa vyslat na Ukrajinu vojenský kontingent, podporovaný americkými zpravodajskými službami, logistikou a výzbrojí, aby odradila od další agrese?
Stálý strach Evropy z eskalace
Než to odmítneme jako nepravděpodobný scénář, je dobré si připomenout, že právě vyhýbání se těžkým rozhodnutím přivedlo Evropu do současné situace.
Pokud by Rusko zmrazilo boje na současných liniích a udrželo kontrolu nad okupovanými částmi Ukrajiny, Evropě by zbyly prakticky jen dvě možnosti – vyslat vojenské síly k udržení fronty, nebo riskovat mnohem nákladnější válku v budoucnu.
Jsem toho názoru, že vojáci evropských států už měli na Ukrajině v nějaké formě být. Jde především o evropský zájem, Trump řeší v zásadě pouze Čínu, Ukrajina ho otravuje a zdržuje. A proč máme stále tak malé sebevědomí a bojíme se nějaké eskalace? Kam Rusko může konflikt ještě eskalovat?
Debaty o jaderných zbraních nemají podle mě cenu, Putin prostě rozumí jenom síle a je ostudné, že před tím mnozí Evropané stále zavírají oči a doufají, že „se to nějak vyřeší“.
Co je možné
Podle mezinárodního práva může Kyjev pozvat zahraniční síly na své území bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, což je zásadní, protože Rusko by vetovalo jakoukoli rezoluci OSN.
Evropská vojenská přítomnost na území Ukrajiny by samozřejmě mohla fungovat jako spouštěcí mechanismus – jakýkoli útok na ni by vyvolal okamžité politické a možná i vojenské důsledky. Ale co jiného zbývá?
Nejvhodnějším modelem by podle mnohých expertů byla koalice vedená Evropou, která by nebyla součástí NATO, aby se snížilo riziko eskalace. Mezi pravděpodobnými účastníky by byly Polsko, pobaltské státy, severské země a možná i Francie. Spojené státy by poskytovaly zpravodajské informace, zbraně dlouhého doletu a logistiku, ale žádné pozemní jednotky.
A měli bychom se dívat do nedávné historie, která v tomto ohledu mluví poměrně jasně. KFOR v Kosovu uspěla, protože měla důvěryhodný mandát a schopnost jej prosadit. UNPROFOR v Bosně selhala, protože jí chybělo obojí a nedokázala efektivně odstrašit útočníky.
Realistická mise na Ukrajině by se tedy asi řídila modelem KFOR – vedena Evropou, pozvaná Kyjevem, omezená co do velikosti, ale vysoce schopná, s podporou USA a spojenců poskytovanou mimo Ukrajinu.
Evropské vyhlídky na Ukrajině
Východoevropské státy, jako je Polsko a pobaltské země, by účast pravděpodobně vnímaly jako přímou investici do své vlastní bezpečnosti. Západoevropské státy by svou roli mohly omezit na nebojové funkce, jako je zpravodajská činnost, protivzdušná obrana nebo financování.
Ve Spojených státech se naštěstí stále podpora pro vyzbrojení Ukrajiny neomezuje na konkrétní politickou stranu, ale na druhou stranu je téměř vyloučeno, že by někdo relevantní uvažoval o vyslání amerických vojáků na ukrajinské území.
„Politické kalkulace budou stejně důležité jako vojenské,“ píše na svém X skupina Ukraine Frontline_Daily a pokračuje takto: „Zmrazená fronta bez reálné síly není pro Rusko ničím jiným než operační pauzou. Viditelná a důvěryhodná evropská vojenská přítomnost – podporovaná americkými zpravodajskými službami a logistickou podporou – může být jediným způsobem, jak zajistit dodržování příměří.“
Výzvou bude najít křehkou střední cestu: dostatečně silnou, aby odradila Rusko, a dostatečně omezenou, aby se zabránilo nekontrolované eskalaci. Teď nezbývá než doufat, že Trump do pátku nevyměkne.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
