Vyhlásí Babiš válku proti drogám? Jeho populismus bude mít katastrofální důsledky

Po tvrdé represi za komunismu, která přinesla vysoká zdravotní rizika, zbytečné zaplňování věznic a masivní rozšíření doma vařeného pervitinu (jedné z nehorších drog vůbec) přišly tři dekády více méně osvícené politiky. 

Výsledkem je, že patříme mezi země s nejmenšími problémy v oblasti drog. Místo pronásledování závislých se razil přístup „harm reduction“, což znamená omezování škod - a to nejen pro uživatele, ale i celou společnost.

Systém prevence a pomoci se osvědčuje lépe než tvrdá válka proti drogám, jak ji známe ze Spojených států. Tam nijak nesnižuje počty „feťáků“, ale nahrává mafii, zvyšuje zločinnost a vyhání mnohé ke stále nebezpečnějším látkám typu vražedného fentanylu, který se snadno vyrábí v masivním množství. V praxi přístup vládních koordinátorů založený na snižování rizik vždy narážel na represivně laděnou policii, avšak fungoval a osvědčil se.

S tím je nyní, zdá se, konec. Vítězí zastánci exemplárních trestů. Jak se to mohlo stát? Zvlášť poté, co si zjevně Andrej Babiš a Pavel Bém (který už ve Strakovce pracoval) padli do oka a plácli si? 

Zainteresovaní ukazují prstem na Tünde Bartha, vedoucí úřadu vlády, Maďarku spojenou s Orbánovým režimem, který je smutně proslulý autoritářstvím a útoky na lidská práva. Její čistky na úřadu vlády tak zapadají do myšlenkového okruhu, z nějž vzešla.

Nakonec není podstatné, kdo skutečně stojí nad rozprášením řady agend od lidskoprávní až po protidrogovou. Politickou odpovědnost nese předseda kabinetu, nikoli jeho spolupracovníci a spolupracovnice. Možná, že pod tlakem veřejnosti i odborníků ještě změní názor… Pokud ne, pak vina padne pouze na jeho hlavu. Právě v drogové oblasti mohou být důsledky nejhorší. V sázce jsou lidské životy, zdraví, ale také nesmyslné zavírání lidí do kriminálu.

Růst počtu úmrtí či těžkých zdravotních následků a zároveň snížení bezpečnosti hrozí zejména u tvrdých drog, kde by případné rozbití systému „harm reduction“ pocítili jak samotní závislí, tak obyvatelé měst. Zvláště když k tomu připočteme nesmyslné tažení koalice ANO, SPD a Motoristů proti neziskovým organizacím pomáhajícím řešit sociální a společenské problémy. Snad nakonec nedojde na černý scénář…

Změna filosofie se ovšem dotkne rovněž marihuany či kratomu, tedy psychostimulačních látek s velmi nízkými riziky. Spolu s rozmetáním vládní protidrogové politiky proběhla policejní razie, po níž nám premiér a ministr vnitra dramaticky sdělovali, kolik že se čeho zabavilo. Včetně CBD, jež se sice získává z konopí, ale narozdíl od THC ani nemá omamné účinky. Prý jsme podle Babiše byli příliš benevolentní a on chce přitvrdit.

Místo Pavla Béma se premiér zjevně hodlá spoléhat na rady ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha, který je známým zastáncem tvrdé kriminalizace uživatelů drog i pěstitelů konopí. Přitom už nyní jsme zemí, kde za pět „kytek“ můžete vyfasovat pět let natvrdo (zatímco za znásilnění nezletilé podmínku…). Běsnění policistů kvůli marihuaně se často vymyká vší logice. Člověk by řekl, že už nemůže být hůře. Ale co když ano?

Podívejme se, jak je celé to tažení doslova stupidní. Soustřeďme se právě na kratom a konopí. Ve srovnání s alkoholem na ně umírá stokrát až tisíckrát méně lidí. I při přepočtu na sto uživatelů má marihuana několikanásobně nižší počet rizikové závislých. Co se týká kratomu, zde pomáhá regulace, zavedená za minulé vlády. Nesmí se dostat dětem. Ovšem zvednout nastavenou hranici z 18 na 21 let? To má jaký medicínský důvod?

Podle všeho za Babišovou otočkou nestojí žádné odborné analýzy a jde pouze o snahu ukázat „tvrdou ruku“. Což může mít řadu příčin. Od podlehnutí přesvědčování ze strany spolupracovníků, přes populismus (ANO volí hodně seniorů, kteří jsou tradičně nesmiřitelnější k nealkoholovým drogám) až ke snaze odvést pozornost od vlastních kauz a skandálů. Ať je to, jak chce, výsledkem je další ukázka chaotičnosti, neprofesionality a nekompetentnosti.

Někdo by si snad mohl myslet, že ještě tvrdší perzekuce vůči uživatelům marihuany má být demonstrací „konzervativního“ postoje. To je ovšem konzervatismu z Wishe (v horším případě z Moskvy či Budapešti). Ve skutečnosti hlavními osobnostmi, které z pozice vládních koordinátorů budovaly českou protidrogovou politiku a staly se jejími tvářemi, byli Pavel Bém a Jindřich Vobořil, tedy pravičáci z ODS, žádní „zelení levičáci“.

Není opravdu nic konzervativního na tom pronásledovat uživatele „domácí“ drogy. Tráva je po třech dekádách látkou, s níž má populace obdobné zkušenosti jako s alkoholem. Zvládá ji a její zdravotní dopady jsou dokonce menší. Za mě by se k obojímu měl stát stavět stejně, to znamená regulovat prodej, zakazovat podávání nezletilým a vyžadovat dodržování pravidel bezpečnosti práce a silničního provozu.

Není opravdu nic konzervativního na tom, když starší pijáci piva a vína zakazují mladším marihuanu. Konzervatismus nestojí na předsudcích, nepleťme si ho se zaprděností, nesnaží se udržovat status quo, ale hodnoty. Mezi než jistě patří i svoboda a zodpovědnost. Není opravdu nic konzervativního na tom brát lidem možnost vypěstovat si přírodní léčivo, které jim účinně ulevuje od jejich potíží.

A nakonec, ovšem spíše v první řadě, není opravdu nic konzervativního na tom prosazovat policejní stát. Naopak, konzervativec omezuje moc represivního aparátu nad občany. To, co vidíme, není konzervatismus, leč starý známý levičácký paternalistický populismus. Navíc říznutý pořádnou porcí nesnášenlivého orbánismu, možná i snahou přebít problémy se střetem zájmů. Každopádně jde o matláctví s potenciálně hrozivými dopady.

Najde se nějaký expert, který premiérovi vysvětlí, jak funguje dobrá protidrogová politika? Jasně, Bém by to zvládl, ale dá ještě Babiš na něj?

🔥🗞️ Pokud máte podobný pohled na svět, přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.