Digitalizace státu se táhne. Naposledy Ministerstvo vnitra oznámilo odklad náběhu dalších systémů veřejné správy. Zpoždění se týká matrik, legislativního procesu i voleb. „Problém je v tom, že stát už dvacet let opakuje stejné vzorce chování,“ upozorňuje pro INFO.CZ expert na digitalizaci a hlavní metodik agentury InAdvisors Tomáš Bezouška.
Na začátku května Ministerstvo vnitra vydalo nenápadnou zprávu, která znamená jediné: další odklad digitalizace státu. Zpoždění se týká zavádění informačního sytému správy voleb, matričního informačního systému nebo elektronického systému tvorby právních předpisů. A do košíku služeb, na které si úředníci počkají, pak spadla i povinnost úřadů vykonávat spisovou službu pouze v atestovaných elektronických systémech.
Bezpečnost? Spíš nepřipravenost
Důvodem odkladu je prý hlavně bezpečnost: „Důkladná analýza aktuálního stavu přípravy klíčových informačních systémů veřejné správy ukázala, že v současné podobě jejich rozpracovanosti nelze garantovat bezpečné a plně funkční spuštění v termínech stanovených legislativou schválenou v minulém volebním období,“ píše ministerstvo na vysvětlenou.
V kuloárech se ale mluví o tom, že z argumentu kybernetické bezpečnosti se v posledních letech stává rétorický štít a skutečný důvod je hlavně v tom, že úřady nebyly na náběh systémů připravené.
Jak pro INFO.CZ vysvětluje Hana Malá z tiskového štábu ministerstva vnitra, například zavedení atestovaných systémů spisové služby by proto nově mělo přijít až v letech 2029, respektive 2030. „Odklad má poskytnout více času na přípravu, migraci dat, školení zaměstnanců a implementaci nové povinnosti, další dodavatelé dokončí atestace svých elektronických systémů a vznikne plně konkurenční prostředí,“ vypočítává Malá.
Potěmkinovská digitalizace
Podle experta na digitalizaci z agentury InAdvisors Tomáše Bezoušky není zpoždění systémů nepřekonatelný problém. „Z hlediska věcného dopadu dál budeme žít v dnešní realitě. Zákonodárný proces zůstane v zastaralém eKLEPu, občan nedostane rodný list na kterémkoli matričním úřadě, senátní a komunální volby 2026 proběhnou s tradičními duplicitami a improvizovanou korespondenční volbou ze zahraničí, spisová služba pokračuje v dnešním fragmentovaném modelu,“ popisuje Bezouška.
Zároveň je však odklad symbolem toho, jak stát k digitalizaci přistupuje. Bez ohledu na to, kdo je zrovna u vlády. „Jeden z klíčových problémů dlouhodobého rozvoje eGovernmentu, které tu přetrvávají v podstatě od roku 2007, je, že každá nová vláda restartuje časomíru. Katastrofa není odklad sám o sobě, katastrofa je opakování stále stejného vzorce chování, který efektivně znemožňuje smysluplnou systematickou práci na rozvoji eGovernmentu,“ vysvětluje Bezouška.
Výsledkem je, že úřady namísto skutečné digitalizace jen vše dělají naoko. Podle Bezoušky digitalizace státní správy v této chvíli z velké části probíhá více formou výstavby Potěmkinových vesnic než skutečně smysluplného úsilí směřujícího k vybudování efektivního digitálního státu. Jinými slovy, stát má poměrně slušnou strategii digitalizace veřejných služeb, nicméně když přijde na její realizaci na jednotlivých úřadech, tak je často naplňována jen formálně.
Špatně nastavené cíle
„Smysluplná digitalizace by potřebovala 3–5 let metodické přípravy úřadů před nasazením systémů, ne v jeho průběhu. Bez toho se systémy nasazují do původních, z principu analogových procesů. Problémy, se kterými se při jednotlivých větších iniciativách v oblasti digitalizace setkáváme, jsou toho jasným důkazem,“ tvrdí Bezouška.
A větší připravenost úřadů by si přál i resort vnitra. „Ministerstvo apeluje na úřady, aby přechod neodkládaly. Zároveň jsme letos spustili vzdělávací kampaň, která pomáhá úřadům se zapracováním novinek z oblasti spisové služby do jejich prostředí bez ohledu na výsledek legislativního procesu,“ dodává Hana Malá.
Jenže svůj díl odpovědnosti mají však podle Bezoušky i politici, kteří často nastavují nereálné cíle. „Zákonné termíny jsou často utržené od reality. Například novela matričního zákona z roku 2023 stanovila účinnost na 1. 1. 2027 v okamžiku, kdy zadávací řízení teprve začínalo. Jiný příklad je volební zákon, který tlačil ISSV (Informační systém správy voleb) do ostrého provozu v prvních volbách téhož roku,“ argumentuje expert. Třetím a strukturálně nejhlubším problémem je pak podle Bezoušky model veřejných zakázek a způsob, jakým stát řídí velké IT projekty.
„Například u eMatriky byl resort vázán zákonem spustit systém v roce 2027, ale patřičnou smlouvu s Aricomou podepsal teprve v srpnu 2025,“ uzavírá Bezouška.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky moc.
