KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Čtvrteční schůzka britského premiéra Keira Starmera a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ke kterým se na dálku připojili další lídři z „koalice ochotných“ včetně Petra Fialy, stojí za zaznamenání. Na vojenské základně v britském Northwoodu vznikl totiž konkrétní plán na rychlé sestavení evropské brigády, která by měla být nasazena na Ukrajině okamžitě po uzavření příměří s Ruskem. Měla by narůst až do rozměrů armádního sboru s 50 000 vojáky. Jejím jádrem by se měl stát francouzsko-britský expediční sbor. Bylo dokonce oznámeno, že pařížské velitelství těchto sil již funguje.
Jasně, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se ruskému vladaři Vladimiru Putinovi chtělo do jakéhokoli jednání o příměří. I tak je čtvrteční počin pozoruhodný tím, že se Evropa odhodlala do větší akce bez Spojených států, ba bez zajištěné opory z jejich strany.
Společné francouzsko-britské velitelství, které se má po roce přestěhovat z Paříže do Londýna, se také jeví jako symbol takové emancipace. Zatímco Francie byla vždy zdrženlivá vůči NATO a prosazovala evropskou „strategickou autonomii“, pro Británii je to doslova skok jiným než obvyklým směrem. Nikdo také ani nehlesl o tom, zda bude s nasazením takových jednotek souhlasit Rusko, což se donedávna řešilo jako problém.
Význam tohoto ujednání umocňuje další dohoda, a to o koordinaci britských a francouzských jaderných sil. Odstrašovací prostředky obou evropských zemí jsou sice malé – ve srovnání se Spojenými státy nebo s Ruskem – ale jsou jediné, které má Evropa k dispozici.
Pokud tato dohoda znamená, že jsou ochotny rozevřít tento deštník, či deštníček, nad Evropou, dále ho rozvíjet a upevňovat, a zejména jít až tak daleko, že bude mít společnou velitelskou strukturu, znamenalo by to pro nás ostatní „nejaderné Evropany“ skutečně mnoho. Bylo by to významným milníkem při budování autonomní evropské obrany a také v rámci návratu Británie do evropské rodiny, řekněme, „vojenskými dveřmi“.
A ačkoli
Američané v Trumpových dobách nabádají Evropany právě
k takovému počínání, nechali se na čtvrteční virtuální
schůzi „koalice ochotných“ poprvé také pozvat. Účast
Trumpova emisara pro Ukrajinu Keitha Kelloga a dvou senátorů včetně
Lindseye Grahama svědčí nejen o zájmu Američanů, ale zřejmě
také o jejich obavách, aby se jim Evropa přece jen někam
„nezaběhla“. Republikán Graham prosazuje tvrdé protiruské
americké sankce jako nástroj, jak přimět Putina jednat. Zatím se
mu však nedostává Trumpovy pozornosti.
Výcvik ukrajinské armády i ochrana ukrajinského nebe
Úkolem mírových jednotek vyslaných na Ukrajinu po dosažení příměří má být podle tiskové zprávy úřadu britského premiéra „obnovit bojeschopnost a palebnou sílu ukrajinských sil a poskytnout záruky pro další léta“. Mají se zabývat výzbrojí, výcvikem pozemních sil, zajistit bezpečnost ukrajinského nebe, včetně obnovení normální letecké dopravy, a zajistit bezpečnou plavbu lodí z ukrajinských přístavů. V Kyjevě má vzniknout koordinační vojenské pracoviště, které bude řídit bezprostřední aktivity.
Premiér Starmer uvedl, že právě podpora ukrajinským ozbrojeným silám nejen za války, ale bezprostředně po ní bude nejlepším způsobem, jak odstrašit Rusko a odradit ho od jakékoli recidivy. Zároveň umožní Ukrajině budovat svou ekonomiku a přitahovat zahraniční investice. Macron také slíbil, že po dosažení příměří podpora Ukrajině neskončí. „Uděláme všechno, co budeme moct, abychom podpořili vaše kapacity, přispěli k rekonstrukci a zajistili dlouhodobou bezpečnost,“ řekl naslouchajícímu Zelenskému.
Tyto sliby mohou vypadat až cynicky – na pozadí každodenních masových útoků ruských dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket na ukrajinská města. Podle údajů OSN bylo za posledních šest měsíců takto zabito 6700 civilistů, tedy o 50 procent víc než za stejné období loni. Od začátku války zahynulo 13600 civilistů, z toho 700 dětí, a 34 000 Ukrajinců mimo armádu bylo zraněno, uvedla na římské konferenci o rekonstrukci Ukrajiny Danielle Bellová, šéfka týmu OSN pro ochranu lidských práv na Ukrajině.
Mírová jednání jsou podle ní ve slepé uličce a nikam nepostupují. Kyjev odmítá jakékoli územní ústupky a Moskva podmiňuje své zapojení uznáním anexe okupovaných území. „Než se začneme bavit o návratu k míru a o rekonstrukci, připomeňme si všechny sliby, jež byly učiněny, a uveďme je v činy,“ vyzvala Bellová.
Sliby od Německa i Evropské komise
Jako na zavolanou promluvil na téže konferenci německý kancléř Friedrich Merz, který oznámil, že Německo nakoupí od Američanů další systémy protivzdušné obrany Patriot, jež poskytne okamžitě Ukrajině. Zazněly i další, méně pozoruhodné konkrétní přísliby.
„Naší naprostou momentální prioritou je protivzdušná obrana a výroba dronů, zejména těch, jež slouží k ničení útočných dronů,“ připomněl Zelenskyj účastníkům. Dodal, že velmi oceňuje plány na rekonstrukci své země, hlavní je však chránit životy Ukrajinců právě teď.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila v Římě vznik zvláštního fondu pro rekonstrukci Ukrajiny, do kterého uvolní 2,3 miliardy eur. Tyto peníze by podle ní měly vygenerovat až 10 miliard eur soukromých investic na obnovu domů, nemocnic, průmyslových podniků a energetické soustavy. Sama evropská obálka bude sestávat převážně ze zaručených úvěrů; 580 milionů budou přímé dotace.
Připomeňme, že EU zatím Ukrajině poskytla 132 miliard eur vojenské pomoci; má na to několik nástrojů. Zároveň ovšem není schopna uvolnit další peníze z tzv. mírového fondu, protože jednomyslné rozhodnutí v tomto směru blokuje Maďarsko. Právě proruské postoje maďarské a částečně slovenské vlády byly příčinou vzniku „koalice ochotných“, která je sice alternativou, nemůže se však opírat o aparát evropských institucí.
Souběžné konání obou schůzí – konference o rekonstrukci v Římě a „koalice ochotných“ v Northwoodu u Londýna – a jejich vzájemné propojení ukázaly jak Moskvě, tak Washingtonu konečně trochu konkrétního odhodlání Evropanů ujmout se na vlastní pěst podpory napadené zemi.
I když z nynější nedostatečné kapacity ukrajinské protivzdušné obrany lze vinit liknavé dodávky ze strany spojenců, Evropané podle všeho konečně pochopili, že Ukrajina je jejich soused a že nikdo jiný nemůže pomoct zastavit ruskou válečnou mašinérii za humny Evropské unie než právě ona.
Počínání evropských státníků v Londýně a v Římě, včetně českých zástupců Petra Pavla a Petra Fialy, tak lze považovat za dalším krůček k evropské emancipaci a vytvoření tlaku, který bude zásadní nejen pro tuto válku, ale pro evropskou budoucnost vůbec.
Tyto sešlosti, ač zatím vypadají jen jako spousta řečí, začínají mít konkrétní obsah. Tím je, vedle pevných závazků, zejména oproštění se od amerického dozoru a uvědomění si, že Evropa je schopna sama od sebe generovat sílu v mezinárodní politice.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
