„Historický okamžik“: Británie se znovu sbližuje s EU. Co změní nové dohody?

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | „Nejen pokrok, ale přímo nová kapitola.“ „Historický okamžik; obracíme stránku a zahajujeme novou etapu.“ „Británie je zpět na scéně, začíná nová éra ve vzájemných vztazích.“ To je jen několik citací z dnešní londýnské tiskové konference, kterou britský premiér Keir Starmer, předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová završili schůzku, při níž podepsali mimořádně ambiciózní program předpokládající sblížení vztahů mezi EU a Británií a jejich utužení v řadě oblastí.

Nejde v žádném případě o nějakou předzvěst britského návratu do lůna Evropské unie, ale dost na to, aby její britští odpůrci spustili povyk, že Starmer zaprodává národní svrchovanost.

Labouristický premiér na sbližování s EU pracoval už v době, kdy byl v opozici; zároveň přitom vylučoval, že se Británie chtěla opět ucházet o členství v evropském klubu. 

Překotné události posledních měsíců a týdnů, ochlazení transatlantických vztahů způsobené prezidentem Donaldem Trumpem a prudce vzrůstající bezpečnostní hrozba pro Evropu přirozeně vedou ke snaze se lépe propojit a společně čelit vnějším nebezpečím. 

Starmer se stal iniciátorem „koalice ochotných“, která sdružila evropské státníky oddané pomáhat Ukrajině se bránit agresivnímu Rusku navzdory lavírování amerického prezidenta.

Farage porazil Starmera a prohlásil se za opozici: Jak může změnit britskou politiku?

Hlavní z dnes podepsaných dohod, a jediná definitivní, se proto týká obrany a bezpečnosti. Obě strany se zavazují k těsnější spolupráci v řadě oblastí včetně čelení kybernetickým hrozbám, hybridním nástrojům, posilování infrastruktur či bezpečnosti námořní plavby. 

Starmer zvlášť vypíchl novou možnost pro britské firmy se účastnit tendrů na evropské vojenské veřejné zakázky a ucházet se o půjčky z nástroje SAFE, do něhož EU investuje 150 miliard eur na tyto účely. Zbývá ovšem ještě dojednat podrobnosti, včetně výše britského příspěvku do tohoto nástroje.

Další dohody, formulované jako „vzájemné porozumění“, se týkají energetiky, obchodu s potravinami, rybolovu, policejní spolupráce, společného boje proti migraci, obchodu s ocelí, ale také cestování a studentských výměn. 

Žádná z nich nebyla při frenetickém finiši konečného textu v noci na dnešek dotažena do úplného konce, u všech je však vyjádřena jasná a rozhodná vůle obou stran dosáhnout shody o všech technikáliích.

Čína se dohodla s Trumpem, co teď udělá EU? Tohle jsou možné scénáře

Evropská unie tak nabízí, že se zřekne za předpokladu reciprocity dovozních cel na britskou ocel. Nebude také požadovat veterinární a fytosanitární kontroly při dovozu britských potravin, pokud se Británie zaváže k dobrovolnému dodržování evropských norem. 

Má dojít k propojení elektrických sítí podmořskými kabely pod kanálem La Manche, což přispěje ke snížení cen elektřiny na obou stranách. Britské podniky se zapojí do evropského systému výpočtu a vybírání emisních povolenek.

Utuží se bezpečnostní spolupráce v rámci Europolu; obě strany budou spolupracovat při postihu a rozbíjení sítí pašeráků lidí a také při uzavírání dohod se státy, odkud migranti do EU přicházejí. Britští občané při cestách do EU budou moct využívat koridorů určených pro občany EU, což urychlí dnešní zdlouhavé pasové kontroly.

Britská strana nakonec souhlasila i s tím, že se Británie částečně otevře mladým lidem z kontinentu pro studium či dobrovolnickou činnost. Von der Leyenová mluvila přímo o rozšíření programu Erasmus+ na Británii; Starmer byl opatrnější – zdůrazňoval, že jakékoli takové pobyty budou striktně dočasné a budou vyžadovat víza.

Povolební kocovina na obzoru? Aby se v Bruselu neradovali předčasně…

Nejkontroverznější kapitola se jako obvykle v minulosti týká rybolovu – britská strana souhlasila s tím, aby momentální režim, platný vždy jeden rok, byl prodloužen o 12 let, do roku 2038. 

Zhruba to znamená, že britští rybáři mohou lovit v evropských vodách a evropští v těch britských, přičemž pro obě strany by měla platit evropská pravidla týkající se rybných kvót. 

Ujednání vyvolalo okamžité protesty části britských rybářů a také předsedy protievropské strany Reform UK Nigela Farage, podle něhož Starmer zahájil proces, který povede k opětovnému ujařmení Británie pod evropským diktátem.

Ačkoli si 55 procent Britů myslí, že brexit byl chybný krok a že se ho Británie měla vyvarovat, Farageova popularita v poslední době prudce stoupá. Podle posledních průzkumů předstihl už i Starmerovy Labouristy. Premiér proto musí vůči EU postupovat opatrně.

Většinu kroků, na kterých se EU a Británie dohodly, bude třeba ještě dotáhnout a detailně domluvit; dnešní dohoda působí spíše jako politický plán než konkrétní ujednání. Von der Leyenová nicméně řekla, že Komise okamžitě vyvolá rozhovory o detailech. Předpokládá, že by ve většina případů mohlo být hotovo během několika týdnů.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.

Výročí odchodu Rudé armády z Rakouska. Může být smlouva z roku 1955 vzorem i pro Ukrajinu?

Navzdory happyendu jsou rumunské volby předzvěstí děsivých zítřků

Zrušte soutěž Eurovize. Šíří nevkus a antisemitismus

sinfin.digital