KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Spojené státy se točí zády k Evropě a ruská hrozba se konkretizuje. Pro jakou obchodní taktiku by se za této situace měla rozhodnout Evropská unie? Měla by dál čekat, co vyplodí nepředvídatelný Donald Trump, nebo sama převzít iniciativu? A pokud ano, měla by se dát měkkou, nebo spíše útočnou cestou? Tyto existenční otázky si kladou politikové napříč kontinentem a v odpovědích na ně se podle očekávání neshodují.
V článku se dozvíte:
- Jaké jsou možnosti Evropské unie v reakci na americká cla.
- Které země EU volají po tvrdém postupu a které radí opatrnost.
- Jaké zboží může být zatíženo evropskými cly jako odpověď na americká opatření.
Napřed tu máme vlády členských zemí, které jsou zajisté v první linii. Zatímco Paříž i Berlín dávají přednost spíše rozhodnému postupu vůči americké politice, Řím nebo Dublin brzdí jejich zanícení a radí čekat. Zatím se dařilo najít kompromisní stanoviska, ale to nemusí trvat.
Čím déle Bílý dům otálí s odpovědí na evropské návrhy, čím více se blíží hranice devadesátidenní lhůty, kterou Trump sám sobě i ostatním vytyčil, tím více roste na evropské straně napětí a nervozita.
Evropská komise předložila členským státům dlouhý seznam amerického zboží, které by mělo být zatíženo evropskými cly v případě, že by během tříměsíční pauzy v celní válce vyhlášené prezidentem Trumpem nedošlo k dohodě.
„Připravujeme se na všechny eventuality,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová při prezentaci toho balíku, který má 218 stránek a zahrnuje stovky položek.
Komise navrhuje členským státům, aby souhlasily se zavedením cel na americké zboží v hodnotě 95 miliard eur. Na pestrém seznamu jsou potraviny jako zelenina, hrozinky, pivo nebo americká whiskey bourbon, ale také letadla Boeing, automobily a autodíly včetně elektroaut Tesla, sanitární výrobky, elektrické vybavení a různé stroje.
Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že Evropská unie ukazuje svaly. Ale současná americká cla dopadají na evropské vývozy v hodnotě 380 miliard eur, navrhovaná odpověď není tedy zdaleka reciproční. Vlády navíc mají měsíc na to, aby si ze seznamu vybraly; nemusí tedy zdaleka být uplatněn celý.
