KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Série masivních dronových útoků na několik ruských leteckých základen měla zničit desítky ruských strategických bombardérů, včetně těch schopných nést jaderné hlavice. Výsledek operace s krycím názvem „Pavučina“ je podle ukrajinského prezidenta Zelenského, který na útok osobně dohlížel, brilantní. Dronové běsnění nad ruskými základnami následovalo bezprostředně po jednom z největších ruských náletů na Kyjev od začátku války.
Vzpomínáte si, když v roce 1987 přistál na Rudém náměstí v Moskvě německý mladík jménem Mathias Rust s malou Cessnou? Čin, který se udál v den svátku pohraničních sil v samém srdci sovětské moci, šokoval světovou veřejnost a jeho výsledkem bylo velké „padání hlav“ v sovětské armádě, kterou jednadvacetiletý odvážlivec zastihl zcela v nedbalkách.
Minulou neděli uskutečněná ukrajinská operace „Pavučina“ zastihla Rusy, resp. jejich letecké základny, podobně nepřipravené a některá světová média ji přirovnávají k „ruskému Pearl Harboru“ s odkazem na překvapivý japonský přepad Havajských ostrovů v prosinci 1941.
Rána do týlu
V obecně vžitých představách se válečné konflikty odehrávají obvykle v okolí frontové linie oddělující znepřátelené strany. S přihlédnutím k jistému povědomí o schopnostech bezpilotních leteckých prostředků, tzv. dronů, je k uvěření také operování pár stovek v hloubi území nepřítele, což typicky demonstrují ukrajinské operace v ruské Kurské oblasti. Ale ničení letadel na základně Belaja v Irkutské oblasti přinejmenším 4700 km vzdušnou čarou od ukrajinských hranic? To už je pořádný husarský kousek útočníka.
Nepředstavujme si ale, že všech 117 dronů startovalo z ukrajinského území. Naopak - většina jich byla do blízkosti vytipovaných cílů, kterými bylo pět leteckých základen na různých místech Ruska (Oleněgorsk v Murmanské oblasti, Djagilevo v Rjazaňské oblasti a Ivanovo Severny v Ivanovské oblasti) přivezena na kamionech zajištěných ukrajinskou tajnou službou SBU a následně na dálku odpálena. Fakt, že se do Ruska podařilo propašovat takové množství útočné vojenské techniky, nevystavuje jeho bezpečnostním složkám dobrou vizitku.
Komentátor televize Bloomberg Michael Heath upozornil na zjevně vysokou míru korupce, která v Rusku stále funguje, díky čemuž bylo možné drony v kamionech na požadované místo bez větších potíží dostat.
Podle ukrajinských zdrojů představují způsobené ztráty přibližně 34 % ruských strategických bombardérů a škody se odhadují na více než sedm miliard dolarů. Nahradit zničené stroje bude přinejmenším obtížné.
Tu-95, Tu-22 a další cenní sovětští pohrobci
Ruské ozbrojené síly sice disponují omezeným počtem supermoderních zbraní jako jsou balistické a hypersonické mezikontinentální střely Orešnik, Zirkon a Jarsk, velká část arzenálu ale stále pochází ze sovětských dob, ať už v původní nebo v modernizované podobě. To v praxi znamená fyzické stáří přinejmenším 34 let, o morálním zastarání ani nemluvě.
Týká se to pochopitelně také letecké techniky – obzvláště pak velkých strategických bombardérů schopných nést konvenční i jaderné zbraně. Některé pamatují ještě padesátá léta minulého století, jakkoliv dnes jde o jejich notně vylepšené verze. Ukrajinci na zemi údajně zasáhli přes 40 letadel, která často stojánkovala pod širým nebem, což operaci značně usnadnilo.
Typy ruských letounů zasažených útokem
- Tu-95MS: Čtyřmotorový strategický bombardér sovětské éry (poprvé vzlétl v roce 1956), používaný k odpalování řízených střel dlouhého doletu, jako jsou Ch-101/102. Tyto letouny tvoří páteř ruské schopnosti útočit na ukrajinská města z velké vzdálenosti. Nepotvrzené zprávy hovoří o zničení nejméně pěti těchto strojů.
- Tu-22M3: Nadzvukový bombardér dlouhého doletu, schopný nést až 16 raket Ch-22 nebo Ch-101. Podle některých zdrojů byly zničeny nebo poškozeny minimálně dva tyto letouny. Výroba Tu-22M3 skončila v roce 1993, což činí každou ztrátu nenahraditelnou.
- A-50: Letoun včasné výstrahy a řízení, kritický pro koordinaci ruských vzdušných operací. Pravděpodobně byl zasažen na základně Ivanovo.
- An-12: Vojenský transportní letoun, zmiňovaný v některých nepotvrzených zprávách o ztrátách.
Pneumatiky na křídlech nezafungovaly
Mírně úsměvným momentem, který stojí za zmínku je, že během operace „Pavučina“ byly zasaženy i ruské letouny, které měly na křídlech umístěné pneumatiky jako improvizovanou ochranu proti dronovým útokům. Tato praxe, kdy Rusové pokládali pneumatiky na křídla svých strategických bombardérů, jako jsou Tu-95 a Tu-160, byla zavedena s cílem zmást optické a infračervené senzory naváděných střel a dronů, případně snížit účinky výbuchů. Nicméně, jak ukázaly výsledky operace, tato typicky ruská opatření se ukázala jako neúčinná.
Rána pro ruskou psychiku
Zlikvidování nebo dočasné vyřazení velkého počtu strategických bombardérů a dalších strojů má pro ruskou vojenskou mašinérii řadu nepříznivých konotací. Po konci studené války Rusko vyrábí nové strategické bombardéry, jako je Tu-160, jen v malých počtech (několik kusů za dekádu). Většina flotily Tu-95 a Tu-22 pochází, jak již bylo řečeno, ze sovětské éry a jejich modernizace je nákladná a pomalá. Ztráta desítek letadel znamená, že Rusko nemůže tyto stroje rychle nahradit.
Například Výroba Tu-22M3 byla ukončena v roce 1993 a Tu-95MS jsou staré desítky let. I přes plány na modernizaci a výrobu nových Tu-160 (přibližně sedm kusů do roku 2027) bude obnova flotily trvat roky. Zničené bombardéry byly klíčové pro odpalování střel dlouhého doletu, které Rusko používá k útokům na ukrajinskou infrastrukturu. Ztráta třetiny těchto nosičů může podle Institutu pro studium války (ISW) dočasně omezit ruskou schopnost provádět masivní raketové útoky.
Útoky hluboko v ruském zázemí odhalily slabiny ruské protivzdušné obrany, zejména na vzdálených základnách, jako je Belaja. Nedostatečné hangárování a absence maskování letadel usnadnily Ukrajincům zásahy. Tato operace také demonstruje rostoucí technologickou vyspělost ukrajinských dronů a schopnost SBU plánovat složité operace.
Na sociálních sítích se šíří videa zachycující požáry a černý dým nad základnami, což potvrzuje rozsah škod. Operace Pavučina přitom není zdaleka první operací svého druhu. Již v minulosti Ukrajinci úspěšně ničili ruské letouny, například Tu-22M3 na základně Soltsy v roce 2023 nebo sklad paliva v Engels-2 v lednu 2025.
Příznačné načasování
V ruské agresi na Ukrajině samozřejmě nikdy není „kouře bez ohně“. Operace „Pavučina“ byla sice dle Zelenského slov plánovaná rok a půl, nicméně asi shodou náhod připadla její realizace na dobu bezprostředně následující po masivním ruském dronovém útoku provedeném v noci ze soboty na neděli. Podle Kyjeva šlo o nejrozsáhlejší úder od začátku invaze v únoru 2022.
Dle zprávy velitelství ukrajinských protileteckých sil Rusko vyslalo 472 útočných bezpilotních letounů, tři balistické střely a čtyři střely s plochou dráhou letu vzduchu a země Ch-101 a Iskander-K. Zasaženo mělo být výcvikové centrum ukrajinské armády, na nezveřejněném místě zahynulo 12 vojáků a dalších 60 jich bylo zraněno.
Dalším zásadním kontextem je snaha o navázání mírových jednání na neutrální půdě. Jejich druhé kolo se má v Istanbulu rozběhnout už dnes. Je jasné, že úspěšná operace „posílila ukrajinské akcie“.
Jestliže ruská strana před schůzkou jako obvykle nezveřejnila obsah avizovaného „memoranda“ se svými podmínkami, prezident Zelenskyj se v neděli nechal slyšet, že Kyjev požaduje úplné a bezpodmínečné příměří, propuštění vězňů a návrat ukrajinských dětí deportovaných do Ruska. Opakovaně také vyzval k přímému jednání na nejvyšší úrovni s Vladimirem Putinem. „Klíčové otázky mohou vyřešit pouze lídři,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Mimochodem, na sociálních sítích se pokouší komunikovat i čeští „chcimíři“, mezi kterými se už stihla rozšířit fáma, že v odvetě za ukrajinský útok vzlétlo ruské tzv. „letadlo soudného dne“, tedy stroj, z jehož paluby lze řídit jaderný konflikt.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
