GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Tak důležitá Valná hromada společnosti ČEZ, jako ta pondělní, tu nebyla roky. Akcionáři totiž rozhodovali o rozdělení společnosti, což je prvním krokem k jejímu zestátnění.
Ostře sledovaná valná hromada společnosti ČEZ přinesla první kroky klíčových změn v tuzemské energetice. Akcionáři, mezi kterými má se 70procentním podílem hlavní slovo stát, se totiž podle obrysů politického zadání dohodli na rozdělení firmy na výrobní a nevýrobní část. Zatímco u výroby (jde především o jaderné, uhelné a plynové elektrárny) se očekává, že stát tuto část plně pohltí, u zbylých částí skupiny (například prodej či distribuce) je prostor pro větší zapojení soukromého kapitálu, byť ČEZ zde bude vždy ovládat alespoň 51 procent akcií.
„V návaznosti na rozhodnutí valné hromady dojde v následujících týdnech ke vzniku nové společnosti, do konce prvního kvartálu příštího roku k převodu příslušných aktiv a následně bude možné přistoupit k případnému prodeji části aktiv,“ komentoval výsledky jednání valné hromady generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Rozhodnutí o rozdělení firmy je zcela klíčové nejen pro ČEZ samotný, ale především pro další vývoj tuzemské energetiky. Na něj negativně dopadalo občas schizofrenní postavení firmy s majoritní účastí státu. Společnost totiž jakoby v některých chvílích nevěděla, zda tlačit na maximální výkon a co největší zisk pro své akcionáře, anebo zda upřednostňovat zájmy státu jako je zajištění energetické soběstačnosti a nízké ceny pro domácnosti i byznys.
$CEZ – dnes odstartuje transformace české energetiky a současně i odemykání hodnoty holdingu. Nejčastěji se nyní (logicky) diskutuje hodnota vyčleňovaných aktiv do nové entity „DSZS“. Vedle očekávané revaluace DSZS si ale připomeňme, o co ve finále bude hrát stát, resp. minoritní… pic.twitter.com/7kecC1SFCh
— David Lamač (@DavidLamacFio) May 31, 2026
Akcionáři na pondělní valné hromadě otevřeli i další klíčová témata. V návaznosti na novou vládu se proměnilo i obsazení osmičlenné dozorčí rady. Z ní bylo odvoláno pět členů jmenovaných minulým kabinetem, včetně například hejtmana Martina Půty, naopak do ní zamířili nominanti současné koalice včetně například místopředsedy SPD Radima Fialy.
Je přitom pozoruhodné, že současná vládní koalice neobsadila všech osm míst dozorčí rady a tři členové tak zůstali z minulého období. „Můj dojem? Vládní koalice se nedokázala dohodnout na 3 nových kandidátech dozorčí rady ČEZ nominovaných touto vládou,“ komentoval vývoj jeden z výrazných minoritních akcionářů ČEZu Michal Šnobr.
Schizofrenie vedení
V neposlední řadě se na valné hromadě řešila i absence žaloby ČEZu na stát kvůli uplatnění takzvané windfall daně v minulých letech. Hlavní část inkasa této daně totiž dopadla právě na ČEZ a podle pohledu minoritních akcionářů si tím stát z firmy neférově vytáhnul vysoké desítky miliard korun zisku, aniž by se o ně musel dělit s dalšími podílníky.
Představenstvo však tento pohled nesdílí. Podle jeho člena Ondřeje Landy nebyla windfall daň pro ČEZ nijak rdousící, selektivní, ani diskriminační, protože v letech 2024 a 2025 měla firma i přes její uplatnění vysoké zisky.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek však v tomto kontextu opět upozornil na dvojjakost firmy pramenící z dominantního vlastnictví státu. „Kdybyste byl manažer korporace, kde stát má takový vliv, že vás může kdykoliv odvolat, podal byste žalobu na stát? Tohle fakt není vina managementu. Je to vina státu, který zneužil své dvojí postavení soukromoprávního vlastníka a veřejnoprávní a zákonodárné autority,“ uvedl Kalousek.
