KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Jak zlikvidovat veřejnoprávní média? Přece přes peníze. Není k tomu ani nutné rušit koncesionářské poplatky. Stačí je pořádně osekat. Přesně to se chystá udělat koalice ANO, SPD a Motoristů. Jestliže mnozí varují, že převod financování ČT a ČRo na stát se rovná zestátnění, tak po tomhle zásahu už znárodňovat nebude vlastně co.
K likvidaci ČT a ČRo netřeba měnit financování
Když se začaly vést diskuse o tom, že placení České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu znamená jejich podřízení vládě, upozorňoval jsem na to, že způsob financování není tím zásadním. Ne, že by na tom nezáleželo vůbec. Ale daleko důležitější je „státní étos“ a odpověď na otázku, zda ti, kdo jsou u moci, elementárně respektují nezávislost médií, či nikoli. Nyní se má slova naplňují vrchovatou měrou.
Veřejnoprávní média už zdaleka nejsou tak „nedotknutelná“ jako po roce 2000, kdy se za vzbouřence v České televizi postavily statisíce lidí, kteří vyšli demonstrovat proti tomu, aby politici zasahovali do svobody slova. K tomu zde máme vládu, která je k ČT a k ČRo vysloveně nepřátelská a má velkou motivaci je zničit, popřípadě podřídit své vůli. A to je samozřejmě možné zařídit, i kdyby zůstaly zachovány koncesionářské poplatky.
O poplatcích tak jako tak rozhoduje většina
Skutečně jde o celkové nastavení systému a vztah politiků k neprivátním médiím. Ta jsou v řadě západních zemí placena z rozpočtu, přesto si zachovávají absolutní nezávislost na vládě. V Polsku se (zatím) pořád platí koncesionářské poplatky, ale televize a rozhlas jsou vládními vysílačkami a vítěz voleb v nich vždy provede průvan, aby si zajistil jejich loajalitu. Liberálové, kteří jsou nyní u moci, je možná zruší, ale fakticky je to jedno.
Babišův kabinet chce také platit televizi a rozhlas ze státního rozpočtu. Avšak ještě předtím jim chce sebrat velkou část peněz, protože navrhuje zrušení poplatků pro seniory a další skupiny obyvatel. Tento postup je nesystémový, chaotický, zbrklý… ale hlavně potvrzuje, že „zdusit“ ČT a ČRo lze bez změny sytému financování. Prostě proto, že výši poplatků tak jako tak určuje parlamentní většina.
Kdo chce média bít, zákonnou hůl si najde
Veřejnoprávní média nechrání před zvůlí politiků nic. Když Babiš vládl poprvé (2017-2021), stále ještě fungoval „étos vzpoury“ a on na ně nakonec nesáhl, i když tím hrozil. Nyní už televize a rozhlas evidentně nemají tak velké společenské zastání. A navíc ANO vládne spolu s SPD a Motoristy, což jsou strany, které k nim chovají „smrtelnou“ nenávist. Je to vidět právě i na tom, jak rychle to jde s jejich likvidací, a to ještě před komplexní mediální novelou.
Ministr kultury čelil od svých kolegů i od samotného premiéra kritice, že je „málo akční“. Tak Oto Klempíř připravil změnu, která kvůli urychlení jde formou poslaneckého návrhu, čímž se obejde připomínkové řízení. Opozice se bouří a hrozí obstrukcemi. Uvidíme, jak budou úspěšné, jisté je však jedno: kdo chce veřejnoprávní média bít, zákonnou hůl si vždycky najde. A nemusí jít o úplnou změnu systému.
Tahle koalice chce ovládat úplně všechno
Máme kabinet, který chce ovládat či kontrolovat úplně všechno. Veřejnou správu, státní firmy nebo instituce občanské společnosti. Média veřejné služby pochopitelně nejsou výjimkou. Přičemž ANO, SPD a Motoristé jsou nezastavitelní. Jednak proto, že jejich voličům na svobodě až tak nezáleží, jednak v důsledku toho, že strany, které tvrdí, že jim ano, ostentativně odmítají jakkoli spolupracovat s hnutím ANO.
Hypoteticky mohly bývalé vládní partaje nabídnout Babišovi toleranci jeho menšinového kabinetu výměnou za to, že bude dodržovat spojenecké závazky České republiky co se týká zbrojení a také respektovat nezávislost veřejnoprávních médií. Jak by to dopadlo? To nevíme, protože to nikdo nezkusil. Nyní tedy zbývají už jen ty obstrukce, což je ovšem poslední útočiště těch, kteří prohrávají.
„Holá“ demokracie může být nebezpečná
Jak zní poučení z tohoto neradostného vývoje? Za prvé je třeba konstatovat, že veřejnoprávní média prohospodařila mravní kapitál, který držela čtvrt století. Za druhé nynější opozici vzkažme, že se nepočítají ostrá slova, ale tvrdé výsledky. A nakonec, ovšem ne v poslední řadě si musíme uvědomit, že proti „odbrzděné“ moci neexistuje žádná pojistka.
Měli bychom se více starat o kultivaci nezávislých institucí občanské společnosti, pěstovat ducha svobody a tolerance. Když se všechno ve státě redukuje na pouhý výsledek hlasování, může se stát takřka cokoli.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
