Následník císařského trůnu Karl Habsburg bojuje o přídomek „von“. Použít ho nesmí ani na internetu

Karla Habsburka, který by jako vnuk posledního rakouského císaře Karla I. měl v případě zachování monarchie nyní na hlavě císařskou korunu, zažaloval kvůli jeho webové stránce na začátku letošního roku anonymní stěžovatel. A soud dal nyní tomuto člověku za pravdu. „Před pár dny jsem dostal rozsudek, který mě velice pobavil. Samozřejmě se ale odvolám k vyšší instanci a do konečného soudního rozhodnutí nebudu název svého webu měnit,“ řekl tento týden Karl Habsburg v rozhovoru s rakouským deníkem Kurier.

 Výši pokuty nezveřejnil, podle rakouských zákonů mu však za používání přídomku „von“ v názvu jeho webové stránky hrozila sankce od 34 do 140 eur (maximálně 3 600 korun). Tu by „následník trůnu“ zřejmě bez problémů zaplatil. Jenže jde mnohem o víc. Habsburkové, a nejen oni, chtějí dosáhnout toho, aby po 100 letech od rozpadu monarchie byly konečně zrušeny některé, podle nich nesmyslné zákony namířené proti šlechtě. A jsou proto odhodláni dotáhnout celý spor v případě potřeby až k evropské justici.  

„Karl von Habsburg je evropské jméno. Název mé stránky je třeba chápat jako mezinárodní značku, která se vyvinula v průběhu generací, a nikoliv jako používání titulu, který mi byl dán,“ argumentoval Karl Habsburg už před začátkem soudu. V běžném životě zákon neporušuje, přídomek „von“ údajně vůbec nepoužívá. A protože žije v Rakousku a má rakouské občanství, tak ani nemůže.

Když se v roce 1918 rozpadla monarchie, Rakousko i Československo jako nově vzniklé republiky přijaly zákon, který „zrušuje šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva“. A k těmto zrušeným právům patří i užívání titulů, včetně přídomku „von“, tedy česky „z“. Sto let staré nařízení je v obou republikách stále platné, což v dnešním globalizovaném světě dělá mnoha lidem problémy.

V Německu nebo Švýcarsku jsou totiž šlechtické tituly běžně povolené. Když si ale například Němec s příjmením „von Braun“ vezme Češku a založí s ní rodinu, jejich děti nemohou být zapsány do české matriky a tedy i získat české občanství s otcovým jménem. Přídomek „von“ je v Česku i Rakousku ilegální. A syn „von Brauna“ se musí v Česku, pokud se chce stát občanem republiky, jmenovat jen „Braun“.

Klasickým příkladem platnosti tohoto nařízení je i bývalý český ministr zahraničí a poslanec TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ten se sice ve Švýcarsku nebo Německu může teoreticky i na úředních dokumentech podepisovat „Karl Fürst zu Schwarzenberg“, tedy „kníže ze Schwarzenbergu“, v Česku a v Rakousku ale musí zůstat jen „občanem“ Schwarzenbergem.

„Přijde mi to opravdu v dnešní době nesmyslné. Těžko lze předpokládat, že by dnes užívání přídomku von mohlo ohrozit republikánské zřízení,“ řekl pro „INFO.CZ“ historik Tomáš Sterneck. Sám je přitom tím nejlepším příkladem toho, jak sto let stará snaha zbavit se v nově vzniklých republikách všech „přežitků monarchie“ zkomplikovala mnoha rodinám život.

Tomáš Sterneck patří do rozvětvené rodiny Daublebských ze Sternecku, jejíž zakladatel zřejmě pocházel z jihočeských Doudleb. Později ale Doudlebští získali šlechtický titul a začaly se psát s přídomkem jako „Daublebsky von Sterneck“. Po rozpadu monarchie a zákazu používání šlechtických titulů v Rakousku a Československu však bylo zase všechno jinak.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital