„Nespravedlivý Dublin“ zatěžuje Itálii. Státy EU vracejí Římu stále větší počet migrantů

ekb

29. 06. 2019 • 15:00

Kritika takzvaného Dublinského systému, podle kterého má žádost o azyl řešit první země, do níž žadatel v rámci Evropské unie vstoupí, zaznívá z nejvíce zatížených evropských zemí pravidelně – nejčastěji z Itálie, která byla v době migrační krize jednou z nejvíce zatížených „zemí prvního vstupu“. Přestože už krize odezněla, Itálie na „nespravedlivý“ systém doplácí dál – podle nejnovějších čísel se totiž počet lidí, které ostatní členské země EU vrátily podle dublinských pravidel zpět na italské území, v posledních pěti letech téměř ztrojnásobil.  

Na základě dublinského systému, který je řadou unijních politiků označován za zastaralý, nefunkční a nespravedlivý, mají ostatní unijní státy možnost žadatele o azyl vrátit zpět do takzvané „první země vstupu“ – nejčastěji právě do Itálie nebo Řecka. Statistiky, na které odkazuje britský deník The Guardian, přitom ukazují počet lidí navrácených zpět do Itálie v posledních letech strmě roste.

Zatímco v roce 2014 poslaly ostatní unijní země na italské území méně než 2500 lidí, loni se toto číslo zvýšilo na 6500 žadatelů, píše Guardian s odvoláním na organizaci Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE). Pokud bude tento trend pokračovat, mohl by počet „navrácených“ ze zemí EU brzy překročit počet nových migrantů, kteří na italské území připlouvají přes Středozemní moře, tvrdí ECRE. Vlivem tvrdé protiimigrační politiky a uzavírání přístavů lodí, které migranty ve Středomoří zachraňují, se totiž počet nově příchozích v posledním roce razantně snížil, překonat je tak nebude zase tak těžké.

Státy, které podle na základě dublinských pravidel posílají Itálii zpět žadatele o azyl, jsou nejčastěji Německo, Francie a Rakousko. I tyto země však vědí, že pravidla nejsou funkční, což se projevilo hlavně době migrační krize. „Teoreticky by podle dublinského systému nepřišel do Německa ani jeden migrant. To ale neodpovídá realitě,“ prohlásila loni v srpnu například německá kancléřka Angela Merkelová, která dublinský systém zároveň označila za „dobrou myšlenku neschopná života“.

Mnohem ostřejší slova však zaznívají z úst italských politiků. Do kritiky dublinského systému se loni v červnu, tedy krátce po nástupu do funkce, pustili zástupci italské vlády složené z Hnutí pěti hvězd a Ligy Mattea Salviniho. „Budeme hlasitě volat po změnách Dublinského nařízení tak, aby bylo dosaženo spravedlivého rozdělení odpovědnosti a zajištěn automatický systém povinného přerozdělování žadatelů o azyl,“ řekl tehdy nově zvolený premiér Giuseppe Conte.

Praxe však populistické vládě v Římě ukázala, že reforma azylového systému Evropské unie téměř nemožná. Řadě zemí, včetně visegrádské čtyřky, totiž současný stav pochopitelně vyhovuje a dublinský systém měnit nechtějí. Jak se ale ukazuje, pro změnu nedělá dost ani italský ministr vnitra – podle Guardianu je mu totiž vyčítáno, že na jednáních o dublinském nařízení na evropské úrovni často chybí – možná proto, že s koncem migrační krize mizí i naléhavost problém řešit.

Mezery dublinského nařízení se totiž naplno projevily právě v době migrační krize, která však v posledním roce zeslábla na minimum a čísla ukazují, počet lidí přicházejících do Evropy se vrací nad předkrizové hodnoty. Lví podíl na tom má právě restriktivní politika řady evropských zemí v čele s Itálií. Počet lidí připlouvajících od afrických břehů do Itálie se tak s nástupem Salviniho Ligy rapidně snížil, což mu přináší cenné politické body.

Pozornost italského ministra vnitra se však od Středomoří začíná nově přesouvat také ke Slovinsku, odkud do Itálie přichází stále větší počet migrantů. Zatímco v roce 2018 zaznamenal Salviniho rezort celkem 446 přechodů přes italsko-slovinskou hranici, letos to je už víc než 780 lidí. Podle šéfa protiimigrační Ligy se tak balkánská migrační trasa, přes kterou v roce 2016 přicházel největší počet migrantů, začíná znovu oživovat.

Téměř dvojnásobný nárůst Salvini připisuje uzavření přístavů, kvůli kterému ve Středozemním moři také přestala operovat většina neziskových organizací na záchranu migrantů a cesta se stala příliš nebezpečnou. Nově příchozí tak začínají hledat nové trasy – nebo spíš otevírat ty staré. Salvini proto zvažuje na hranici se Slovinskem postavit plot, podobně jako v době krize udělalo například Maďarsko.

SDÍLET