Nord Stream 2: strašák východu EU i příležitost. Vzdát se ho kvůli politice je nesmysl, říká expert | info.cz

Články odjinud

Nord Stream 2: strašák východu EU i příležitost. Vzdát se ho kvůli politice je nesmysl, říká expert

Plánovaná výstavba plynovodu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, je pro mnohé země Evropské unie dlouhodobě vysoce výbušným tématem. Některé státy EU v čele s Polskem varují, že se tak zvýší závislost Evropy na Rusku, po včerejšku je však sporný projekt zase o krok blíž k realizaci. Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii oznámil, že Německo výstavbu a provoz plynovodu schválilo – a to v době, kdy mezi unií a Ruskem naplno hoří diplomatická válka. Proč Německu na Nord Streamu záleží, jaké státy EU mu stojí v cestě a co bude výstavba znamenat pro Česko?

Zatímco tábor východoevropský zemí označuje Nord Stream 2 za ohrožení energetické bezpečnosti Evropské unie, skupina jeho zastánců v čele s Německem v něm vidí pravý opak a poukazují na to, že se rozšířením Nord Streamu 1 omezí problémy s dodávkami plynu přes Ukrajinu, což zajištění energetické bezpečnosti unie naopak napomůže.

Právě pro Německo jsou přitom dodávky plynu z Ruska klíčové, tvoří totiž asi 40 procent německé spotřeby. Citlivosti problému, který rozděluje Evropu, si je vědomá i kancléřka Angela Merkelová a Nord Stream 2 je častým tématem během jejích návštěv v zahraničí. Naposledy se nepříjemné debatě nevyhnula při setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, podle kterého Nord Stream 2 „porušuje princip diverzifikace, který tvoří jádro energetické bezpečnosti EU“. Merkelová však při návštěvě Varšavy zopakovala, že jde o „komerční projekt“, který pro diverzifikaci zdrojů EU nepředstavuje žádné nebezpečí.

„Německá politika zatím vždy tvrdila, že to je pouze podnikatelský projekt, na kterém německý stát nemá účast a nemá tím pádem ani možnost ten projekt zastavit. To vychází z faktu, že německá energetika je v soukromých rukách a stát se na této oblasti nijak neúčastní,“ říká pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl s tím, že jak producenti, tak přenosné sítě a dodavatelé jsou v Německu soukromými subjekty.

Proti Nord Streamu se však staví i řada německých politiků, a to i těch ze strany CDU Angely Merkelové. Jedním z nich je německý europoslanec Elmar Brok, který jako jeden ze sedmi poslanců německého a Evropského parlamentu podepsal dopis adresovaný německé vládě s výzvou projekt Nord Stream zastavit. Jak řekl minulý týden pro Deutsche Welle, pro Rusko byly dodávky energie a ekonomika vždy „politickou zbraní“ a toto oddělování politiky a ekonomiky je „extrémně nebezpečné“.

Zatímco Elmar Brok nebo zahraničněpolitický expert strany CDU Roderich Kiesewetter patří mezi největší kritiky Nord Streamu v rámci Křesťanskodemokratické unie, na půdě Evropské unie to je rozhodně Varšava. „Nejhlasitějším kritikem Nord Streamu 2 je dlouhodobě Polsko, ale to je logické, protože ten tradiční směr plynovodů z Východu na Západ mu přináší tranzitní poplatky, zatímco Nord Stream 2 Polsko obchází. Takže pokud nepočítám politické nebo strategické důvody, tam je to vzhledem k ekonomickým důvodům pochopitelné,“ říká pro INFO.CZ energetický expert ze společnosti ENA Jiří Gavor.

Přestože se Varšava snaží projektu Nord Stream 2 zabránit, jak může, ovoce to zřejmě nepřinese. „Polsko uplatnilo své připomínky, ale protože není zemí, přes kterou by plynovod procházel, zablokovat to nemůže. Polsko se snaží nepřímo podáním stížnosti k orgánům EU a ty se tím v současnosti zabývají, ale v rámci EU má velké slovo Německo, které tento projekt podporuje,“ vysvětluje Gavor.

Výhrady k Nord Streamu však kromě Polska vyjádřily i země, jako Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Podle některých z nich jde stavba nejen proti zájmům Evropské unie, ale upozorňují také na to, že díky Nord Streamu tak bude pro Moskvu jednodušší odstřihnout od dodávek východní Evropu.

Některá média řadí mezi odpůrce Nord Streamu také Českou republiku, i když to není zase tak úplně pravda. Česko by díky své geografické poloze mohlo z nového projektu výrazně těžit – právě tudy totiž vede přirozená cesta ze severu Německa na jih Evropy, a Česko by tak mohlo lépe využít své tranzitní sítě.

„Postoj České republiky je v podstatě neutrální. Ze solidarity v rámci Visegrádské čtyřky nevystupuje razantně jako podporovatel toho projektu, ale rozšíření Nord Streamu a navazujících plynovodů znamená ekonomický benefit pro českého přepravce plynu a tím pádem ekonomický přínos pro Českou republiku. Totéž stanovisko zastává Energetický regulační úřad v poslední době zcela jasně,“ popisuje českou pozici Gabor.

Zřejmě nejohroženější zemí Nord Streamem 2 je Ukrajina, přes kterou proudí značná část ruského plynu dál do Evropy, a výrazně tak těží z tranzitních poplatků. Řada zemí Evropské unie proto upozorňuje na to, že rozšíření plynovodu v Baltském moři může být rizikem pro další destabilizaci Ukrajiny. „Velké vítezství Kremlu, pomáhá zvýšit energetickou závislost EU na Rusku a Ukrajina bude ještě zranitelnější,“ komentoval včerejší německé rozhodnutí poslanec britské Konzervativní strany Bob Seely.

Podle odborníka na Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky Michaela Lebdušku, to však zase tak horké není. „Destabilizace jako taková v této souvislosti nehrozí. Spíš jde v tomto směru o ekonomické důvody, kdy jsou v ohrožení peníze za tranzit, které Ukrajině dnes jdou. Ale nemyslím si, že by to byl problém z hlediska stability nebo dodávek na Ukrajinu, protože dnes už je země velmi dobře zajištěná z druhé strany,“ vysvětluje pro INFO.CZ.

Problémovým článem může být Dánsko

Navzdory kritice některých německých politiků a východoevropských zemí dalo Německo výstavbě 31 kilometrů dlouhého úseku v německých vodách zelenou, čímž fakticky odstartovalo celý proces rozšíření dosavadního plynovodu Nord Stream 1. Nyní se bude čekat na povolení ze strany dalších zemí – konkrétně Ruska, Finska, Dánska a Švédska, do jejichž vod trasa plynovodu rovněž zasahuje.

„Pokud jde o země, kterých se trasa nového plynovodu bezprostředně týká, v nejbližší době dojde také ke schválení rozhodnutí ze strany Ruska, zde to je ale jen formální věc a zde se bude jednat především o územním rozhodnutí pro pokládku do mořských vod,“ říká Gavor s tím, že kamenem úrazu se naopak může stát Dánsko, jehož vodami má Nord Stream také procházet.

„Problém je ze strany Dánska, které je v této záležitosti solidární spíše s postojem Polska. Je to dotčená země, ale pokud by Dánsko bylo neoblomné, neznamená to, že projekt padá. Byla by to spíš jen komplikace – muselo by dojít ke změně trasy, ale to je také možné řešení,“ říká odborník.

Výstavba plynovodu dlouhého 1225 kilometrů tak zřejmě navzdory kritickým hlasům v ohrožení není, i když se dají čekat průtahy. „Projekt má ambiciózní časový plán – dokončený by měl být v roce 2019. I kdyby mělo dojít k nějakému skluzu, není to otázka řady let. Vše je připraveno k realizaci, a jestli termín zprovoznění bude překročen, nebude to nijaké fatální prodloužení výstavby. Očekával bych zpoždění do roku 2020, jak je to u takto komplikovaných projektů dost časté. Dál bych to ale neviděl,“ tvrdí Gavor.

Argumenty namířené proti stavbě Nord Streamu tak zřejmě vyzní naprázdno. Podle odborníka společnosti ENA by však politické důvody, které v debatách o stavbě plynovodu často zaznívají, neměly přehlušit ekonomické přínosy. „Závislost Evropy na ruském zemním plynu není nic nového, to je vlastně záležitost mnoha desítek let a podotýkám, že v době studené války k nějakému výpadku zásobení z ruské strany nedošlo, takže v tomto směru jsou zkušenosti dobré a zemní plyn je navíc nejčistší fosilní palivo. Aby se Evropa vzdávala ruského zemního plynu čistě z politických důvodů, to je ekonomický a ekologický nesmyls,“ uzavírá Gavor.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud