Podpořte moji dohodu o brexitu a odejdu, nabízí Mayová. Proč hra na obětního beránka nevyjde? | info.cz

Články odjinud

Podpořte moji dohodu o brexitu a odejdu, nabízí Mayová. Proč hra na obětního beránka nevyjde?

Chaos na britské politické scéně opět vzrostl. Poslanci ve středu odmítli všechny alternativy brexitu a premiérka Theresa Mayová jim nabídla rezignaci – pokud její brexitovou dohodu konečně odsouhlasí. Taktika udělat ze sebe obětního beránka ale vyjde vniveč, protože Mayová potřebnou podporu stále nemá a poslanci raději sami hledají náhradní plán, jak zemi vyvést z EU. Zcela zásadní bude v tomto ohledu pondělí. Ve hře je nové referendum i celní unie.

Není to zdaleka poprvé, co se o rezignaci Mayové mluví, přesto je to v něčem nové. Britská ministerská předsedkyně totiž ve středu ukázala, že je připravená hodit ručník do ringu dřív, než zamýšlela. „Vím, že je zde touha po novém přístupu a po novém vedení pro druhou fázi brexitových vyjednávání. A já tomu nebudu stát v cestě,“ prohlásila na setkání poslanců Konzervativní strany. Taktika jí ale zřejmě nevyjde.

„Je to strategie Theresy Mayové, která se tímto způsobem obětuje, aby prosadila dohodu dojednanou s Evropskou unií. Podle informací, které máme, to ale stále nebude stačit. Přesvědčila sice část brexitérů, ale zdaleka ne všechny, které potřebuje, a nepřesvědčila ani severoirské unionisty. Pokud by tedy všichni dodrželi, co slibují, nedá se říct, že by její krok byl dostatečný,“ říká pro INFO.CZ ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.

Hlavním důvodem odmítavého postoje severoirských unionistů (DUP) je především sporná severoirská pojistka, která má zabránit vzniku klasické hranice mezi Irskem a Severním Irskem. DUP varuje, že je ohrožením pro integritu Spojeného království. Unionisté přitom nechtějí Mayové vyjít vstříc ani tím, že by se případného třetího hlasování zdrželi.

Mayová tak hledá podporu stále marně. Někteří poslanci euroskeptického křídla Konzervativní strany sice zvedli hozenou rukavici v podobě přislíbené rezignace premiérky a řekli, že v takovém případě dohodu podpoří – mezi nimi i nejhlasitější odpůrce brexitové dohody a zastánce tvrdého brexitu Boris Johnson – ani to však zřejmě nebude stačit.

Naznačují to i slova konzervativního poslance a dalšího zastánce tvrdého brexitu Andrewa Bridgena, který prohlásil, že by premiérka měla „odejít a vzít dohodu s sebou“. Podle jeho odhadů by totiž proti dohodě hlasovalo 20 konzervativců a všech deset poslanců DUP – sečteno podtrženo, Mayová by tak i potřetí čelila jasnému odmítnutí.

Na cestě za schválením smlouvy, kterou Mayová dojednala s Bruselem, však leží ještě jedna velká překážka. Šéf Dolní sněmovny John Bercow včera potvrdil své dřívější varování, že třetí hlasování o dohodě nepřipustí, pokud smlouva nebude významným způsobem změněna. Tím pohrozil už začátkem minulého týdne, kdy se odkázal na parlamentní pravidlo z roku 1604, které hlasování o téže věci během krátkého časového úseku zakazuje. Jeho včerejší slova ukazují, že je odhodlaný hlasování skutečně nepřipustit – vzkázal vládě, že jakýkoliv pokud o přehlasování jeho rozhodnutí bude zablokován.

„Slova Bercowa je potřeba brát opravdu vážně. Včera znovu zopakoval, že žádnými procedurálními kličkami nenechá vládu obejít své rozhodnutí. Je opravdu rozhodnutý třetí hlasování nepřipustit,“ říká Bartovic. A přestože by se toto opakované hlasování poslanců o brexitové dohodě mohlo zdát jako předem ztracená záležitost, ještě tu malá šance je.

„Myslím, že pokud vláda bude opravdu hodně chtít, tak způsob najde. Existují pro to některé precedenty – může ukončit probíhající schůzi a svolat schůzi novou. To by sice znamenalo vytvoření nového programového prohlášení, nějakým způsobem by to ale šlo. Je to však možné pouze v případě, že by vláda měla pro tento krok většinu. A jestliže nemá většinu ani pro samotnou brexitovou smlouvu, s největší pravděpodobností ji nemá ani pro protlačení dohody přes Bercowa,“ vysvětluje Bartovic.

Pondělí bude pro brexit zásadní

Otázka, co bude dál, pokud britský parlament dohodu neodsouhlasí, je tak čím dál palčivější. Pro případ, že se nepodaří smlouvu přes britský parlament protlačit, summit unijních lídrů minulý týden stanovil prodloužení termínu brexitu do 12. dubna – v tento den by Británie buď odešla bez dohody, nebo by se vyjednávání o rok nebo dva prodloužilo. Do té doby se ale může stát téměř cokoliv. Zajímavé bude sledovat především dění v britském parlamentu, který začátkem týdne „převzal kontrolu“ nad brexitem.

Poslanci si totiž v pondělí odsouhlasili možnost předkládat vlastní plány pro odchod z unie. O den později přišli s celkem 16 variantami dalšího postupu, z nichž Bercow pustil k hlasování polovinu. Všech osm sice bylo poslanci během středečního hlasování zamítnuto, některým návrhům však chybělo k většinové podpoře jen málo. Užší výběr návrhů, které byly ve středu nejúspěšnější, pak postoupí do závěrečného kola hlasování. Celý proces má vyvrcholit v pondělí večer, kdy se bude rozhodovat o „vítězné“ variantě, pro kterou se vysloví největší počet poslanců.  

„V pondělí se uvidí, jestli některá z těchto variant získá většinu. Pokud se tak stane, bude záležet na tom, jak se k tomu postaví vláda. Ta už sice řekla, že nemusí být rozhodnutím parlamentu vázaná, ale na druhou stranu pokud se skutečně utvoří většina, nedovedu si představit další pokračování vlády Theresy Mayové, pokud by prosazování většinové vůle parlamentu odmítla. Pak bych očekával, že to povede k její okamžité rezignaci,“ říká Bartovic.

Jak ukázalo středeční hlasování, největší podporu mají dva návrhy, které získaly dokonce víc hlasů, než dohoda vyjednaná premiérkou Mayovou – první je plán na vytvoření trvalé bezcelní zóny s Evropskou unií, který podpořilo 264 poslanců, a druhý návrh prosazující schválení jakékoli brexitové dohody v referendu, který získal dokonce 268 hlasů.

„Obě varianty se jeví jako poměrně jednoduché – v tomto momentě by bylo nejjednodušší vyvolání referenda, které by celou situaci rozlousklo. Buď by se v něm schválilo vystoupení na základě dohody Theresy Mayové, anebo by ukázalo, že si to Britové rozmysleli, chtějí zůstat v Evropské unii a celý proces by skončil. To by byla nejjednodušší varianta, háček je ale v tom, že proti ní stojí velice silný odpor části labouristů, kvůli kterému to zřejmě nebude možné prosadit. To se ale ještě může změnit,“ míní Bartovic.

„Druhá varianta – tedy setrvání v celní unii – je také poměrně elegantním řešením, protože podle nejrůznějších analýz by tato varianta nevyžadovala změnu výstupové brexitové smlouvy, ale jen politické deklarace. Evropská unie totiž odmítá měnit výstupovou smlouvu, ale není podle ní problém měnit politickou deklaraci, která se týká budoucích vztahů Británie a EU,“ dodává ředitel Institutu EUROPEUM.

Pokud by tedy parlament variantu celní unie odsouhlasil a kladně by se k ní postavila i vláda a EU, nemuselo by ani dojít na dvouleté prodloužení – vše by se stihlo do 22. května, na kdy byl unijním summitem stanoven druhý termín brexitu pro případ, že bude dohoda schválena.

„Příští dny budou napínavé a hlavně pondělí bude zcela zásadní,“ předpovídá Bartovic a dodává, že kdyby nebylo asi třicítky rebelů z labouristické strany, kteří se staví proti druhému referendu, tato varianta by prošla a Britové by se tak mohli u hlasovacích uren vyjádřit k brexitu znovu. Své rozhodnutí ale vzpurní poslanci stále mohou změnit.

„Zároveň bude zajímavé sledovat vývoj u konzervativců. Značná část vlády se totiž vyslovuje pro setrvání v unii nebo je proti odchodu bez dohody, doteď ale museli respektovat rozhodnutí Mayové, že se mají zdržovat hlasování o variantách brexitu. Je však možné, že tento příkaz na pondělním hlasování nebude anebo tito konzervativci z vlády odejdou, aby mohli za druhé referendum nebo za celní unii hlasovat. To se uvidí v pondělí,“ uzavírá Bartovic.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud