Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Revoluce při volání do zahraničí: Konečně zlevní. Za minutový hovor do Chorvatska zaplatíte 6 korun

Revoluce při volání do zahraničí: Konečně zlevní.  Za minutový hovor do Chorvatska zaplatíte 6 korun

Ceny mezinárodních hovorů v rámci EU výrazně zlevní. Od května příštího roku by volání například do Chorvatska nemělo přesáhnout 6 korun za minutu. Dnes v noci se na tom po dlouhých jednáních o reformě telekomunikací v EU dohodl Evropský parlament se členskými zeměmi EU. Jedná se o další uvolnění po zrušení Roamingu, který unie odstranila již v roce 2017.

„Hovory po všech zemích EU by od května příštího roku neměly stát víc než šest korun za minutu. Po zrušení roamingu to vnímám jako další logický krok,“ uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO/ALDE), které se návrh na zrušení příplatků za volání na zahraniční čísla v rámci EU podařilo prosadit už do společné pozice Evropského parlamentu. Klíčové jednání mezi europoslanci, členskými státy evropské osmadvacítky a také Evropskou komisí, které zastropování mezinárodních hovorů posvětilo, proběhlo v noci na dnešek.

Minulostí by se díky tomu měly stát situace, kdy lidé na dovolené například v Chorvatsku volají domů za výrazně nižší ceny, než pokud si z domova chtějí telefonicky zarezervovat pobyt v kempu či hotelu na Makarské. V závislosti na operátorovi a tarifu jim teď ve druhém případě mohlo být účtováno několikanásobně víc.

Jak na svém twitterovém účtu krátce po skončení jednání institucí uvedla europoslankyně Charanzová, kromě volání z domácí sítě do jiných unijních zemí zlevní i posílání textových zpráv. Jeho cena pro běžné spotřebitele nepřesáhne 6 centů (plus DPH), což není více než 2 koruny za zprávu.

„Z mého pohledu se jedná o první krok k tomu, abychom domácí a mezinárodní hovory v rámci EU brzy využívali za naprosto stejných cenových podmínek,“ říká poslankyně a dodává, že cesta k dnešní dohodě nebyla snadná a trvala déle než rok. Tzv. telekomunikační balíček navrhla Evropská komise už na podzim 2016 a od té doby probíhala složitá jednání o jeho finální podobě.

Mezi nejčastější argumenty pro to, aby příplatky za hovory do zahraničí v EU zůstaly nezměněny, patřilo nízké procento lidí, kteří je opravdu využívají. Podle serveru EurActiv.cz se v případě Česka nejedná o více než 2 % uživatelů. Telefonní operátoři také zdůrazňovali, že zákazníci pro tento typ volání často upřednostňují služby, jako je WhatsApp, Viber nebo Skype, které se dají používat zdarma přes internetové připojení.

Příplatky za mezinárodní hovory v rámci EU tedy skončí v květnu 2019.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1