Summit EU ukázal, že francouzsko-německý motor se zakuckává. Pro Česko je to dobře

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Summit Evropské unie, který proběhl ve čtvrtek v rumunském Sibiu, měl být velkým restartem evropské sedmadvacítky po brexitu. Vystoupení Británie se ovšem nekoná a nekoná se tak ani velký restart, přestože jednání špiček členských států ukazují, že by k němu nedošlo ani v případě brexitu. Závěrečné prohlášení státníků připomíná deklaraci ze summitu v Bratislavě v roce 2016, kde byl rovněž avizován velký restart, který se nekonal. Nemusí to být ovšem nutně špatně, minimálně pro menší členské státy, jakým je i Česko.

Zatímco jsme si ještě před několika málo měsíci mohli přečíst, že vztahy Německa a Francie se značně prohlubují s ohledem na bilaterální smlouvu uzavřenou v Cáchách, po Sibiu se zdá, že opak je pravdou. Jednání v Rumunsku ukazují na zásadní rozpory, které má německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten možná nejaktuálnější se týká výběru nového šéfa Evropské komise, k němuž bude muset dojít po nadcházejících volbách do Evropského parlamentu.

Dosud to vypadalo, že jméno nástupce Jeana-Clauda Junckera vzejde z takzvaných spitzenkandidátů, tedy z lídrů jednotlivých celoevropských stran. To se ale momentálně zdá jako velmi naivní představa. Problém je, že nikdo ze spitzenkandidátů, kteří by náročný post zvládli, není Francouz. Největší šance mají německý lidovec Max Weber a nizozemský socialista Frans Timmermans. Macronovo hnutí ovšem během summitu oznámilo, že nebude spolupracovat s nikým, kdo bude trvat na výběru šéfa Evropské komise podle šancí jednotlivých spitzenkandidátů.

Německá Energiewende se hroutí. Venkov se proti ní bouří, politici mají z hněvu lidí obavy

sinfin.digital