Články odjinud

Volby v Bavorsku: CSU čeká debakl historických rozměrů, vinu hodí na Merkelovou, tvrdí analytik

Volby v Bavorsku: CSU čeká debakl historických rozměrů, vinu hodí na Merkelovou, tvrdí analytik

Neděle bude pro bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) – sesterskou stranu CDU kancléřky Angely Merkelové – osudný den. Obyvatelé největší německé spolkové země totiž 14. října rozhodnou o složení zemského sněmu v Bavorsku. Volby, které jsou pro CSU tradičně mnohem důležitější než volby na celonárodní úrovni, podle průzkumů skončí pro stranu Horsta Seehofera „historickým debaklem“. Právě on pád strany, která volby v Bavorsku vždy na plné čáře vyhrávala, pravděpodobně odnese nejvíc. Lídři CSU se však výsledek voleb budou zřejmě snažit hodit také na Angelu Merkelovou a její migrační politiku, tvrdí pro INFO.CZ německý politolog Tobias Dürr. Co od voleb čekat?

„Výsledek voleb jistě otřese Bavorskem, ne-li celým Německem. Bavorská CSU, která jako ‚přirozená‘ vládnoucí strana řídila tento spolkový stát po několik dekád, čelí debaklu historických rozměrů,“ říká pro INFO.CZ německý politolog a šéf berlínského think-tanku Das Progressive Zentrum Tobias Dürr.

Průzkumy totiž naznačují, že by volby mohly pro CSU skončit největším propadákem za posledních téměř 70 let. Strana Horsta Seehofera, který kromě postu lídra strany zastává i funkci německého ministra vnitra, od druhé světové války vyhrála všechny bavorské volby kromě jediných v roce 1950. V drtivé většině případů také stavěla jednobarevné vlády, tentokrát si však obyvatelé Bavorska budou zřejmě muset zvykat na vládu koaliční.  

Ještě v roce 2013 získala CSU v bavorských volbách 47,7 procenta hlasů, podle současných průzkumů by však měla získat jen něco kolem 33 procent. Hledání koaličního partnera ji tak pravděpodobně nemine. To však Bavory netíží – 71 procent z nich si totiž myslí, že koaliční vláda bude pro Bavorsko lepší varianta, než aby CSU vládla sama jako doposud.

Největším – alespoň tím deklarovaným – konkurentem CSU je pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která ještě před pěti lety v Bavorsku vůbec nekandidovala. O víkendu by podle průzkumů mohla získat asi 12 procent hlasů. Právě snaha získat voliče od AfD zpět se stala pro CSU motivací vystupňovat protiimigrační rétoriku a kritiku uprchlické politiky Angely Merkelové. Jak se ale zdá, tato taktika straně spíš uškodila a doplatí na to právě během nadcházejících voleb.

Infografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchInfografika: antisystémové strany a jejich úspěchy ve volbáchautor: Info.cz

Křesťanskosociální unie ale ztrácí voliče na více frontách – především u Zelených. K ní přechází voliči ze zcela opačného důvodu než k AfD – drsnější rétorika CSU v oblasti migrační politiky se totiž těmto voličům nelíbí. Zelení, kteří před pěti lety obdrželi 8,6 procent hlasů, mají před letošními volbami podporu dokonce kolem 17 procent. Po 11 procentech by pak mohli získat uskupení nezávislých kandidátů Svobodní voliči a oslabení sociální demokraté (SPD).

„Pravicová populistická AfD z voleb samozřejmě vyjde posílená. Na druhém konci politického spektra však můžeme čekat také výrazné posílení Zelených. To je odrazem nové polarizace německé (i evropské) politiky ve smyslu liberalismus versus autoritářství. V Německu tato nová polarizace přichází na úkor tradičních „Volksparteien“, tedy sesterských stran CDU/CSU a SPD,“ popisuje Dürr.

Skončí hlava Seehofera po volbách na špalku?

Očekávaný špatný výsledek voleb s největší pravděpodobností odnese právě Horst Seehofer, který se kvůli přesvědčování příznivců AfD před volbami rozhodl zahájit boj proti vlastní spojenkyni ve vládě – kancléřce Angele Merkelové.

Devětašedesátiletý politik sice kancléřku za její řešení migrace kritizuje dlouhodobě, kvůli růstu preferencí AfD začal před volbami tlačit na pilu. Rozpoutal proto mezi CDU a CSU spor o navracení od německých hranic, jediné, co se mu tím však podařilo, bylo vyvolání vážné vládní krize. Větší podporu veřejnosti mu tak prosazování tvrdších migračních opatření nepřineslo. Spíše naopak.

„Pokud CSU skutečně utrpí těžkou porážku, je extrémně těžké si představit, že by se Horst Seehofer ve funkci lídra CSU dlouhodobě udržel. S jeho neustálými obstrukcemi a hádavostí z pozice ministra v rámci velké koalice je Seehofer hlavním spoluúčastníkem na pádu jeho vlastní strany,“ míní Dürr.

Že by Seehofera mohla po volbách sejmout jeho vlastní strana, už před časem pro INFO.CZ uvedl odborník na německou politiku z Katedry německých a rakouských studií FSV UK Vladimír Handl. Oslabené pozice Seehofera by podle něj mohl využít současný bavorský premiér Markus Söder, který si na post v čele CSU brousí zuby.

„I Söder vidí, že říjnové volby mohou pro CSU dopadnout dost špatně v tom smyslu, že nezískají absolutní většinu, a nedosáhnou tak svého cíle. Pak bude potřeba najít nějakého obětního beránka, který za to může,“ varoval Handl s tím, že by Söderovým obětním beránkem mohl být právě Seehofer.

Odnese prohru CSU i Merkelová?

Podle německého analytika se však s neúspěchem CSU v bavorských volbách může svézt i německá kancléřka. „CSU se samozřejmě bude snažit hodit vinu na někoho jiného a bude argumentovat tím, že uprchlická politika Angely Merkelové od roku 2015 je hlavní příčinou jejich špatné kondice. Ve skutečnosti to však bude porážka CSU, za kterou si strana může sama,“ tvrdí Dürr.

Šéf berlínského think-tanku nicméně připouští, že prohra bavorské Křesťanskosociální unie Merkelové zrovna nepomůže. Pozice německé kancléřky je totiž už dnes oslabená, jako nikdy předtím. Její vláda musí řešit jednu krizi za druhou a nemá čas se dostatečně věnovat běžné agendě, což se nelíbí německé veřejnosti i členům CDU.

Posledním důkazem jejího oslabování se koncem září stalo nezvolení jejího blízkého spolupracovníka Volkera Kaudera do čela poslanecké frakce CDU/CSU. Kauder tuto funkci zastával posledních 13 let a Merkelová před volbou žádala poslance CDU o jeho podporu, ti ji však poprvé nevyslyšeli. Podle analytiků tak jde o jasný signál, že se konec Merkelové nezadržitelně blíží.

„Výsledek bavorských voleb bude dále přispívat k už tak rostoucí panice v rámci CDU – to vše s nepředvídatelnými důsledky. Je zřejmé, že Angela Merkelová dosáhla posledního kola její dlouholeté politické kariéry a rozhodně to není kolo vítězné,“ uzavírá Dürr.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I techto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud