V oblasti rozvoje ekonomických vztahů mezi Východem a Západem měli Američané za to, že období détente podstatnou měrou přispělo „ke zvýšení vojenského a ekonomického potenciálu socialistických zemí na úkor Západu.“ Východní blok využíval sofistikované obchodní praktiky, aby zakryl masivní nelegální transfer vyspělých západních technologií. Proti komunistům však hrála jejich vlastní praxe. Primárně totiž upřednostňovali produkci úzkoprofilové vojenské mikroelektroniky, která zlepšovala schopnosti zbraní, vůči širokému rozvoji nevojenských aplikací, čímž dál prohlubovali průmyslové zaostávání.
Analýza CIA z prosince 1986 konstatovala, že „sovětské akvizice západních technologií radikálně zvýšily kvalitu a množství Sověty vyráběné mikroelektroniky, přičemž bez západní technologie by se zpoždění Sovětů ve vývoji pokročilých integrovaných obvodů, které odhadujeme na osm až devět let, dále prohloubilo, možná o další desetiletí...“
Snaha o zachování životně důležitého technologického náskoku přiměla Západ začátkem osmdesátých let k jednotnému postupu, k omezení spolupráce s Východem, k přehodnocení a k přísnější kontrole vývozu.
V říjnu 1982 zahájila Reaganova administrativa operaci Exodus s cílem zastavit nelegální vývoz strategických technologií do zemí Varšavské smlouvy. Američané uváděli, že „Sověti ušetřili miliardy dolarů a roky výzkumu a vývoje v oblasti vojenských technologií tím, že používají ukradené špičkové technologické vybavení, které Spojené státy a jejich spojenci vyvinuli, aby vyvážili vyšší počet sovětských zbraní. (…) Sověti mohou tyto peníze investovat kdekoli jinde do své stagnující ekonomiky. Když Sovětský svaz získá špičkovou technologii od USA, znamená to, že USA musí vynaložit více prostředků, aby si udržely technologickou nadvládu.“
