KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Spekuluje se, že když ANO vyhraje volby, prezident jmenuje jeho předsedu Andreje Babiše premiérem, i když nebude mít většinu. Ve skutečnosti zvítězit nemusí, a přesto se může dostat do vlády. Stačí k tomu „maličkost“: rozhádat ODS a Piráty. Jistě, pak by nejspíš Babiš nestál v čele kabinetu. Ale to by pro něj nebyla žádná ztráta. Stejně mu v tom zabrání střet zájmů. A kdyby rozbil jednotu opozice, mohl by se právem cítit jako vítěz.
Rozpad pětky bych považoval za chybu. Tedy na základě současné situace, nedojde li k nějaké převratné změně. Protože politika se vyvíjí v čase a co se jednu chvíli jeví jako špatné rozhodnutí, stane se zítra správným krokem a naopak. Nicméně nyní jsem o tom pevně přesvědčen. Tento text se mi nepíše snadno. Jako politický poradce vím, že strany se musejí řídit tím, co chtějí jejich členové, ne se nechat mistrovat mediálními komentáři. Na druhé straně, každý názor zvenčí může být dobrý jako jeden z podkladů pro rozhodnutí…
Nakonec samozřejmě musejí politici udělat to, co chtějí voliči. Jenomže to není tak snadné, protože ti sice mají nějaké své představy, ale z velké míry reagují na akce těch, kteří politiku tvoří, řídí ji a nesou za ni odpovědnost. Nelze řídit stát na základě průzkumů veřejného mínění. Názor členů je důležitý proto, že pro stranické vedení jsou de facto prvními voliči z „tvrdého jádra“ – přesvědčenými a informovanými sympatizanty, kteří ovšem zlomová rozhodnutí přímo v prvotní fázi nečiní, ale tvoří si na ně názor.
Řeč je o demokratických stranách, což ovšem ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN splňují. Když dělají lídři tak zásadní krok, jakým je předvolební integrace, samozřejmě nemohou jít čelem proti vlastním členům. Mnozí lidé věštili rozkol už kvůli vzniku obou bloků, ten se však nekonal a konat nebude. Korzáři a starostové k sobě mají opravdu blízko a konzervativci se mezi sebou sice liší třeba v pohledu na euro, ale to není zásadní, neboť během příštích čtyř let se toto téma stane předmětem diskusí, nikoli však realizace.
