Americký prezident Joe Biden avizoval posun americké politiky vůči Saúdské Arábii, jejíhož faktického vládce během kampaně nazval „páriou“. Přes několik jasných kroků Bidena těsně po jeho nástupu ale zásadní změna vztahu mezi tradičními spojenci dosud nenastala a nejspíše ani nenastane.
Americký prezident záhy po svém nástupu nechal zveřejnit zprávu CIA, která uvádí obecně přijímanou verzi, že za vraždou komentátora listu The New York Times Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu stál korunní princ Muhammad bin Salmán (MBS). Biden také oznámil konec prodeje „ofenzivních zbraní“, jako například laserem naváděných leteckých bomb od firmy Raytheon, které Saúdové nyní (i mnohokrát předtím) použili v Jemenu proti jednoznačně civilním cílům.
V porovnání s až intimním vztahem administrativy D. Trumpa, který na radu svého zetě směřoval první zahraniční cestu právě do Rijádu a vychloubal se obchody se zbraněmi (často domluvenými za jeho předchůdce Obamy), Biden nadále bojkotuje kontakt s korunním princem. Komunikuje jen s jeho otcem a starým králem Salmánem. To je znatelný posun oproti Trumpovu osobnímu přístupu, kterým exprezident povzbuzoval bezskrupulózní styl MBS. K dalším krokům, které by korunní princ osobně skutečně nepříjemně pocítil, však nová americká administrativa nepřistoupila a podle všeho za současné situace ani nepřistoupí.
Nerozhodný Biden
Biden čelil otázce, nakolik dostojí své rétorice a deklarovaným principům „lidskoprávní zahraniční politiky“ a zda jako snad první americký prezident uvalí sankce na vládce spojenecké země. Například v podobě formálního zákazu jeho vstupu na americkou půdu, jako to udělal vůči 76 saúdským občanům, kteří zmíněnou vraždu novináře organizovali či vykonali.
