Bidenova administrativa dostála svému slibu a zveřejnila shrnutí zprávy tajných služeb o zabití saudsko-amerického novináře Džamala Kašudžího, jak ještě v roce 2018 požadoval nadstranickou většinou americký Kongres a bývalý prezident odmítal. Jedná se o součást širší snahy přenastavit vzájemné vztahy do původní podoby, kterou změnila dravost Muhammada bin Salmána i transakční přístup Donalda Trumpa bez pravidel.

Z hlediska informací o brutální vraždě novináře komandem saudských agentů na půdě saudského konzulátu se z americké zprávy nedozvíme nic, co by už dříve nezveřejnila média, čerpající z nahrávek turecké zpravodajské služby. Její oficiální odtajnění však potvrzuje, že nová americká administrativa chce dostát svým slibům, viníka pojmenovat a současně vyslat jasné varování korunnímu princi a všem dalším, že podobné jednání už nebude krýt a tolerovat.

První věta zprávy amerických služeb doslova říká: „Došli jsme k závěru, že korunní princ Saudské Arábie Muhammad bin Salmán (MBS) schválil operaci v Istanbulu k zajetí nebo zabití Džamala Kašudžího.“ Zdůvodnění opírá o známé skutečnosti: přímou účast mužů z jeho blízkého okolí, princovu absolutní kontrolu bezpečnostních složek (je současně i ministrem obrany) a jejich obvyklé využívání k podobným akcím, které slouží k umlčení kritiků v zahraničí. Navíc tato operace provedená na saudském konzulátě v Istanbulu byla nadstandardní svým rozsahem, včetně účasti sedmi agentů princovy osobní ochranky a forenzního lékaře, který se postaral o likvidaci těla zabitého novináře.

S ohledem na Tureckem zveřejněné nahrávky saudská strana po týdnech zatloukání v říjnu 2018 nuceně přiznala, že její agenti skutečně Kašudžího zavraždili. Jejich akci však označila za „neřízenou a neschválenou operaci“ a pět agentů odsoudila k trestu smrti, nyní „milosrdně“ zmírněnému na dvacet let vězení, formálně na základě souhlasu syna zabitého novináře.

Jak jsem zde už psal, zdaleka nejde o ojedinělý případ. Saudští agenti se pokusili o únos či zabití bývalého předního představitele saudské zpravodajské služby, který získal azyl v USA a je blízký bývalému korunnímu princi a ministru vnitra Muhammadu bin Najefovi. Svého bratrance MBS dokázal odstavit od nástupnictví po svém otci, nyní stále formálně vládnoucímu králi Salmánovi, přestože je starší z hlediska rodové seniority i zkušenější z hlediska do roku 2017 vykonávaných postů. Předchozí korunní princ, pravděpodobně dlouhodobě držen v domácím vězení, na rozdíl od toho současného, studoval v USA a měl k velkému spojenci a jeho zpravodajským službám díky letité spolupráci i školením blízký osobní vztah. Další kritiky mladého vládce či jen občansky aktivní občany saudské úřady vězní či dlouhodobě vazebně zadržují včetně několika amerických občanů se saudským pasem a doposud je odmítali propustit přes nyní silnější výzvy americké administrativy.

Jako symbolické gesto americký ministr zahraničí Blinken v pátek osobně oznámil vízové sankce na prozatím 76 osob, které byly zapojeny do vraždy Džamala Kašudžího, anebo do obdobných operací k únosu či umlčení kritiků a odpůrců současného vládce země. Některé z nich přitom Saudové prováděli přímo na americké půdě. „Pro zajištění bezpečnosti nás všech, pachatelé podobných zločinů proti disidentům na pokyn cizích vlád, nemohou působit na americké půdě,“ uvedl Blinken. Američané tímto vysílají jasný signál, že podobné akce nepřipustí a budou mít své následky i pro ostatní země.

Samotný korunní princ a faktický vládce země na tomto sankčním seznamu z pochopitelných důvodů není. Jako faktický vládce a ministr obrany, rozhodující o miliardových investicích a zakázkách, dostává stále přece jen jiný trítment než jeho „poddaní“. Realisticky USA nechtějí své strategické spojenectví se Saudskou Arábií přerušit či poškodit, ale nastavit mu opět svá jasná pravidla, jak Biden avizoval ještě před svým nástupem

Nová administrativa před časem oficiálně oznámila, že partnerem prezidenta na saudské straně je král pouze Salmán. A že protějškem korunního prince je americký ministr obrany (MBS vykonává od roku 2016 přímo i tuto pozici), nikoliv jako doposud samotný prezident. Tento poměrně jasný signál sdělení je politickým ponížením nesmírně ambiciózního vládce, který doposud požíval ochranu předchozího amerického prezidenta, jenž mu dopřával hodně sluchu. Připomeňme, že první Trumpova zahraniční cesta v roce 2016 vedla do Rijádu, kde bok po boku s korunním princem obdivoval uvítací tradiční tanec s meči. A i po vraždě Kašudžího s ním udržoval blízké vztahy, odmítal zveřejnění zprávy amerických služeb a podporoval saudskou vojenskou intervenci v Jemenu, to vše navzdory silné kritice Kongresu.  

Bidenova administrativa se nyní snaží proti tomu všemu vymezit a exemplárně ukázat, že svá slova myslí vážně a umí být tvrdá i na dlouholeté a movité spojence, pokud překročí jistou míru nebo otevřeně proti ní jednají. Nepřímo říká, že nebude tolerovat přímou sabotáž svých snah o zmírnění či dokonce zastavení války v Jemenu či obnovení předchozí jaderné dohody s Íránem, jakkoliv deklaruje i zapojení zemí Zálivu a ochranu jejich bezpečnosti (v obou zmíněných otázkách saudský korunní princ dlouhodobě prováděl politiku, která je v rozporu se současnými plány Bidenova týmu). Proto na druhou stranu ministr obrany Lloyd Austin právě saudského korunního prince minulý týden ujišťoval, že 75 let trvající závazky Washingtonu k ochraně saudské bezpečnosti, jejíž součástí jsou i největší zbrojní obchody na světě, nadále platí.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital