Ani Babiš nebude sedět v koutě. V příštích volbách mu půjde doslova o všechno

HalfPageAd-1

Vratislav Dostál

13. 07. 2020 • 18:46

Pokud roztříštěná opozice hledá optimální formát předvolebních aliancí, není to z nouze ctnost. Jde o logický manévr, jehož podstatou není jen touha porazit stávajícího hegemona české politiky, ale také zodpovědnost ve vztahu k voličům, jejichž hlasy by mohly propadnout. Ostatně koaliční potenciál každé strany je klíčovým ve snaze být součástí hlasovací většiny a tedy rozhodovat. A právě v tomto je největší slabina Andreje Babiše. Ani on ale nebude sedět do sněmovních voleb s rukama v klíně.

Mobile-rectangle-3

Už teď je jasné, že příští sněmovní volby budou referendem o Andreji Babišovi. A je dost možné, že nás čeká nejbrutálnější kampaň, lámání charakterů, lži, podrazy, konflikty a osočování. Připomeňme v té souvislosti, že Andrej Babiš je v současnosti jediný z politiků, kdo je na politice bytostně závislý v tom smyslu, že mu umožňuje udržet si beztrestnost. Zároveň je mužem téměř neomezených možností. Tam, kde jiní musí pečlivě zvažovat vynaloženou energii, lidské nebo finanční zdroje, si on může dovolit téměř cokoli.

Babiš má peníze, v zádech mediální zázemí a vládní aparát. Může si najmout poradce a brigádníky, může mít plakáty a billboardy na každém rohu doslova každé obce, své stranické tiskoviny může poslat do každé rodiny. A vezměte jed na to, že to také udělá. Konkrétní příklad: tam, kde třeba Piráti těží do značné míry z aktivismu, protože prostě nemají na to, aby jejich noviny na náměstích českých a moravských měst, natož v každé vesnici, rozdával kdokoli jiný než jejich příznivci, kteří to dělají z idealismu a zadarmo, tam si Babiš zaplatí nekonečné množství studentů, pro které je každá tisícovka dobrá.

Bude to v tomto ohledu nerovná soutěž. Také proto je činorodé hledání optimálního formátu předvolebních aliancí logickou reakcí na systémovou unfair soutěž politických stran, a také základním předpokladem, jak jí aspoň zčásti narovnat. Pokud nakonec skutečně vznikne liberální a centristicky ukotvená aliance Pirátů se Starosty a nezávislými, a vedle nich konzervativní blok složený z ODS a lidovců, případně doplněný TOP 09, půjde o nutný, ale v žádném případě dostačující předpoklad aspoň jakž takž vyrovnaného politického souboje. 

Tady totiž nejde jen o mechanické spojování malých politických proudů v jednu, případně dvě silné řeky. Volby nelze vyhrát bez charismatických lídrů a kvalitního programu. A právě v tomto ohledu je opozice ve složité situaci. Protože zatím je to prostě tak, že Babiš sobě rovného protivníka nemá. Pokud politika pro běžného voliče začíná tam, kde vnímá konflikt silných předáků politických stran, žije dnes v dokonale depolitizované atmosféře. Na jedné straně Babiš se svým technokratickým a manažerským přístupem (a se Zemanem v zádech), a na té druhé – nikdo. Každý soudný člověk musí uznat, že to na střet podobný tomu Mirka Topolánka s Jiřím Paroubkem anebo Miloše Zemana s Václavem Klausem zatím ani zdaleka nevypadá. Což je pro opozici už druhé mínus, na rozdíl od toho prvního se ale nemůže vymlouvat na nic jiného než na sebe.

A pak je tu ještě jeden rébus, který bude muset opozice řešit. Pokud chce Babiše skutečně v součtu porazit, bude muset uloupnout alespoň část voličů těch stran, které jsou v dané chvíli ve sněmovně součástí jeho mocenského bloku. Doposud to přitom vypadá spíše tak, že se opoziční formace přetahují o voliče navzájem, zatímco podpora Babiše je stabilní, případně mírně roste. Platí přitom, že se hnutí ANO mazaně opírá hlavně o penzisty, což má minimálně dvě výhody: je jich hodně a jsou – pokud jde o volební účast – nejdisciplinovanější voličskou skupinou. Jako na potvoru jde také o lidi, kteří nejsou tolik na internetu, což mimo jiné znamená, že je musíte oslovovat tradičními a tudíž dražšími komunikačními kanály. Další výhoda pro Babiše.

Je tu ale ještě jiná možnost: inspirace Slovenskem. Podobně jako Miloš Zeman před druhým kolem posledních prezidentských voleb u nás, také Igor Matovič na Slovensku dokázal před parlamentními volbami oslovit nezanedbatelnou skupinu dosavadních nevoličů. Chce to kreativní a neotřelé nápady. Může se zdát, že to je opět prostor pro Babiše a jeho PR tým, ale dobrý nápad nemusí stát vždycky velké peníze. Může s ním přijít každý. Závěr je jasný: Babišův hlavní problém je tenčící se koaliční potenciál, podobně jako Petr Vokřál v Brně může také on po volbách zjistit, že už nemá s kým sestavit většinu. Na to ale opozice spoléhat nemůže. Musí tedy buď oslovit část voličů Babiše, anebo mobilizovat nevoliče. O ně bude ale nepochybně usilovat i šéf ANO. Ostatně půjde mu o všechno.

SDÍLET

Billboard-bottom-1