Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova vláda stojí na hlubokých rozporech. Komentář Martina Kupky

Babišova vláda stojí na hlubokých rozporech. Komentář Martina Kupky

Vládu Andreje Babiše, která ve středu požádala poslaneckou sněmovnu o důvěru, lze asi nejvýstižněji označit za vládu hlubokých rozporů. Zatímco ANO a ČSSD se tváří, že chtějí zůstat v euroatlantickém hodnotovém a politickém prostoru, komunisté míří přesně opačným směrem.

První z rozporů, který jsme v praxi zažili nedávno, bylo hlasování o účasti v zahraničních misích naší armády. Komunisté hlasovali proti a bez hlasů skutečné pravice bychom už dnes byli na cestě od našich spojenců a partnerů. Je jasné, že se tento vnitřní rozpor musí nutně promítnout do každodenního fungování vlády – není možné jít zároveň na západ i na východ.

Za druhé – Andrej Babiš při obhajobě vlády dlouze hovořil o svých snech. Zasnil bych se také, kdyby premiér byl ve sněmovně první den. On ale za sebou má čtyřleté působení ve vládě s ČSSD a spoustu nesplněných slibů. Kdyby je splnil, už dnes bychom nejspíš žili v úplně jiné, mnohem úspěšnější zemi.

Tak například: premiér slibuje vyrovnaný rozpočet. Přitom i v době ekonomického růstu dělá pravý opak. Premiér hovoří o tom, jak bude zvyšovat investice a méně utrácet za spotřebu, ale dělá pravý opak. Obecně slibuje snižování daní, ale kdykoli ODS reálné snížení a zjednodušení daní navrhla, Andrej Babiš to se svou první vládou smetl ze stolu. A bude se tak chovat i nadále, jinak se od něho jeho koaliční partneři okamžitě odvrátí.

Andrej Babiš také před pěti lety sliboval razantní zvýšení výběru daní, mluvilo se o stovkách miliard. Výběr se ale vzhledem k ekonomickému růstu nevyvíjí o nic lépe, než v různých letech hospodářského růstu po roce 2000. Přitom Babišovy kroky v daňové oblasti komplikují život podnikatelům a způsobují zánik malých živností zejména na venkově, což je přesný opak slibů obsažených v prohlášení vlády. Takže skvělá vládní opatření pro lepší výběr daní nepřinesla nic, ale vrchovatě se naplnila rizika, o kterých Andrej Babiš říkal, že nenastanou. Sny a sliby proti činům, rozpor za rozporem.

Za třetí - Andrej Babiš po celou dosavadní politickou kariéru sliboval řízení státu jako firmy, zjednodušení byrokracie, digitalizaci země. Ale výsledkem je jen nárůst počtu státních úředníků, aby úřady zvládaly kontrolovat, jak občané plní další a další regulace, které na ně minulá koalice uvalila. Kdo by tedy mohl věřit Babišovi, který zase opakuje to samé, a navíc má tentokrát v zádech nejen sociální demokraty, ale také komunisty – a to jsou na řízení cizích životů jiní kabrňáci! Deregulace a KSČM – to rozpor masívní jako velká čínská zeď.

Navíc nepadlo ani slovo o tom, že na začátku digitalizace a redukce byrokracie musí být inventura státních agend, jejich zjednodušení a dokonce rušení. Jinak jen zdigitalizujeme – ale nezmenšíme – tu nepřehlednou houštinu povinností, které stát na občany i firmy navalil.

Za čtvrté - je podmínkou dobré funkčnosti vlády, aby ji nepojila jen touha vládnout, obsadit ministerské posty. Partneři by měli mít alespoň trochu důstojnou pozici a názorovou shodu. Jeden by neměl používat toho druhého jako fíkový list nebo hadr na podlahu. A ten druhý by takovou roli neměl přijmout.

A konečně za páté - je jasný rozpor slov a reality ve schopnosti zvládnout všechny výzvy. Vláda se prý chce sebevědomě zapojit do řešení vážných mezinárodních problémů. Pak ale působí jako výsměch, když si vláda přišla pro důvěru, ačkoli má ministra zahraničních věcí pouze na vedlejšák.

Podobných rozporů je ovšem program vlády plný. Jeho obsah – a také obsah středečního projevu premiéra ve sněmovně – tvoří naprosto nesourodé, nenavazující žonglování s podivnými daty, domněnkami, přechody od tématu k tématu. Hlavní heslo nové vlády by mohlo znít: Naznačte nám, co chcete slyšet, a my vám to řekneme.

A pokud nějaký projekt zahrnuje tolik vážných rozporů, neměl nikdy důvěru dostat. Pokud ji tedy po středě má, je jasné, že naším úkolem je teď tvrdá opoziční politika, která bude chránit všechny důležité hodnoty pozitivního polistopadového vývoje.

Autor je poslancem ODS

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744