Braňme se Green Dealu se stejnou vervou jako koronaviru. EU rozklíží víc než migrační kvóty

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Pandemie srazí svět a tím i Evropskou unii do hluboké ekonomické krize. V zájmu jejího překonání musíme pustit z hlavy Green Deal, tedy návrh unijní zelené politiky, který byl ještě před pár týdny na stole jako ústřední téma. Pošetilé trvání na uhlíkové neutralitě za každou cenu by tvrdě dopadlo na pochroumanou evropskou solidaritu a mohlo by v evropských vztazích nadělat ještě větší paseku než migrační kvóty.

Řekněme rovnou, že věci se nevyvíjejí dobře. Do závěrů posledního unijního summitu, který měl v první řadě řešit ekonomickou obnovu, se dostala i zmínka, že hned, jak to bude možné, musíme se vrátit ke strategii „udržitelnosti“. Zatímco ve věci předsedkyní Komise propagovaného „Marshallova plánu“ pro EU se státníci ničeho konkrétního nedobrali, zjevně někdo považoval za nutné „pro sichr“ explicitně potvrdit „zelený závazek“. Aby si snad někdo nemyslel, že končí.

Jedna věta samozřejmě ještě neznamená, že je rozhodnuto, a upřímně řečeno, udržitelný rozvoj ve své podstatě je v zájmu nás všech. Ale v dnešní situaci platí dvojnásob, že musí vypadat o dost jinak než Green Deal s direktivním závazkem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Ale víme, jak to v EU chodí – jde o klasické pomalé vaření žáby. Napřed obecné fráze, pak, když se nikdo neozve, něco trochu konkrétnějšího. Stupínek po stupínku. A když je na světě hotová politika, je pozdě protestovat.

Šimůnek: Zavřené hospody nepřežijí. Doufám, že po Velikonocích tuhle šarádu někdo rozpustí

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital