Generál Pavel si znovu naběhl na vlastní vidle. Bude skvělý prezident kolektivního zapomnění

 FOTO: Profimedia

Petr Holec

26. 08. 2020 • 16:23
KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Co v generálovi Petru Pavlovi pukly prezidentské ambice, vylepšuje permanentně sám sebe a rád u toho zapomíná. Když teď vyrazil na neoficiální prezidentské turné po Česku, musel samozřejmě na Twitter, aby k retuši své lampasácké minulosti zneužil i výročí sovětské okupace z roku 1968. A vysloužil si zaslouženou přátelskou palbu, jak v armádě říkají střelbě do vlastních řad.

„Bylo mi 6 let. A vůbec jsem nerozuměl tomu, že nám s tanky a střelbou měli ‚pomoci‘ přátelé, kteří nás ve válce osvobodili. Na pochopení jsem si musel počkat. Asi nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit. A také podpora těm, kdo o ni dnes svůj boj svádí,“ rozepsal se generál. Možná až moc lyricky: jako bývalý člen speciálních výsadkových jednotek komunistické armády, které se připravovaly na útok do týla NATO, by měl přátelskou pomoc z roku 1968 celkem chápat, nebo ne?

A zvlášť když byl Pavel přímo ukázkový komunistický lampasák: vystudoval Vojenské gymnázium, pak Vysokou vojenskou školu a poté svůj kádrový profil zabetonoval vstupem do KSČ. Díru by v něm nenašel ani tehdejší agent Vojtěch Filip, dnes šéf KSČM. Možná i proto generál pořád dokola opakuje, že se nemá za co omlouvat. Nejspíš to myslel upřímně, jak říkával nebožtík Stanislav Gross. Prostě nic nehrál.

Ano, Pavel pak udělal slušnou kariéru i v NATO, jako správný voják umí být ve správný čas na správném místě. NATO nebo Varšavská smlouva, vojáci prostě musí sloužit. Vlastně by mi to bylo úplně jedno, nejsem lovcem komunistů jako Jakub Železný. To je ale generál fakt tak hloupý, že si sám naběhne na vlastní bodák? „Pochopení“ bratrské pomoci v rámci Varšavské smlouvy šel vážně hledat do vojenských škol a armády Varšavské smlouvy a KSČ?

Řekněte mi proboha, že mu ten tweet napsal nějaký mladý píárista, co naštěstí bratrskou pomoc, Varšavskou smlouvu ani KSČ nikdy nezažil. Protože jestli má tohle být další prezidentský kandidát, tak i na současného prezidenta budeme jednou vzpomínat jako na v podstatě zásadového člověka. Pavel v té bizarní retuši osobní minulosti ale není vůbec sám. Bývalý europoslanec za ANO a lobbista Pavel Telička, jenž ještě v roce 1989 patřil k nadějným prominentním kádrům KSČ, v sobě zase najednou našel Václava Havla.

„V dnešní době je vidět více než kdy dříve, jak osobnosti, jako byl Václav Havel, české politice a společnosti nesmírně schází,“ napsal před časem na socky. Určitě se u toho musel hodně smát. Zatímco se totiž kdysi na ministerstvu zahraničí komunistické ČSSR připravoval na svou velkou misi ve jménu komunismu, seděl Havel ve vězení. Falešný morální kýč jako by ale u nás zažíval hotovou renesanci.

Kvůli nezásadovosti zkoušel své partajní kolegy nedávno „kádrovat“ i bývalý europoslanec TOP 09 Jaromír Štětina, jenž přiznal, že se svého času upsal StB. „Kapitán Pavel je třídně uvědomělý a politicky vyspělý. Jako člen strany při výkonu své funkce napomáhá prosazovat vedoucí úlohu strany mezi podřízenými. Snaží se získat pro tuto politiku ostatní,“ napsali kdysi soudruzi do Pavlova kádrového posudku. Hezká slova. Tehdy už bratrské pomoci nejspíš dobře rozuměl.

„S takto průřezovou iniciativou nepřišel nikdo jiný. Nechci z toho vytloukat žádný kapitál,“ odpověděl Pavel na otázku, jestli lze jeho republikové turné ke koronaviru chápat jako začátek kampaně před příští volbou prezidenta, nebo prostě jen po Česku zkouší uplatňovat dovolenkové vouchery. Tak určitě! Když totiž generál Pavel něco řekne, tak si nikdo není jistý vůbec ničím. 

SDÍLET