Gorbačov spustil změny, jejichž dopad nedokázal sám dohlédnout. Jaký je jeho odkaz v dnešním Rusku?

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Nejspíš každý, kdo zavadil o ruskou politiku nedávných let, se setkal s výrokem Vladimira Putina z Poselství federálnímu shromáždění z roku 2005 o tom, že rozpad Sovětského svazu byl největší geopolitickou katastrofou 20. století. Ačkoli to na Západě vzbudilo obrovské pohoršení, značné části ruské populace tím prezident mluvil z duše. Sovětský svaz byl do značné míry jejich státem, perestrojka a devadesátá léta byla vyšinutím z přirozeného vývoje, který nyní Vladimir Putin vrací do „správných kolejí“. A pokud by se z převládajících názorů dal vydestilovat nějaký obecný, tak by nejspíš zněl, že Michail Gorbačov, stejně jako následně Boris Jelcin, nemuseli vůbec nic dělat a pouze udržovat status quo, protože po hubených letech spojených s levnou ropou by přišly zase roky lepší. Tak, jak se nakonec stalo.

Průzkumy veřejného mínění, které se ptají na okolnosti rozpadu Sovětského svazu, jsou bez výhrad zajedno, ať se jedná o VCIOM či Levada Centrum. Více než polovina Rusů by v referendu hlasovala pro zachování SSSR, podobně jako tomu ostatně bylo 17. března 1991. Podobně mluvil průzkum agentury VCIOM z roku 2019, kdy se čtvrtina Rusů označila přímo za oběti (pravda, proti tomu 70 procent takovou tezi odmítlo) a celkem 61 procent mluvilo o tom, že perestrojka přinesla Rusku více škody než užitku. Prostě, pro „běžného“ Rusa byl Sovětský svaz jeho státem a rozpad byl negativní událostí.   

Fakt, že se Sovětský svaz rozpadl, měl podle hlasujících jediného viníka, a to prvního a zároveň posledního prezidenta Sovětského svazu, Michaila Gorbačova, který dnes, 2. března oslavil devadesáté narozeniny. Došlo to dokonce tak daleko, že „opoziční“ Liberálně demokratická strana Ruska – zcela věrna svému teatrálnímu, nicméně s radikálnější částí společnosti souznícímu stylu – kdysi navrhovala zákonem prohlásit Gorbačovovu činnost za zrádcovskou. V poslední době, možná i v souvislosti s Gorbačovovými vystoupeními, která jsou vstřícná ke Kremlu, se pohled na něj poněkud zlepšil. Jako škodlivou jeho činnost podle VCIOM hodnotí 51 procent Rusů, zatímco pozitivně jej vnímá jen sedm procent dotázaných. Čísla sice nijak závratná, přesto pozitivnější než bývala. Spíše než špatné úmysly mu jeho kritici vyčítají chyby v úsudku.

sinfin.digital