Januš: Demokracii už nechceme. Přejít k jinému modelu ale nikdy nemůžeme | info.cz

Články odjinud

Januš: Demokracii už nechceme. Přejít k jinému modelu ale nikdy nemůžeme

KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Za pár týdnů naplno vypuknou oslavy 30. výročí sametové revoluce a pádu komunistického režimu, a tak i návratu demokracie. V některých z chystaných debat mají diskutující rozebírat, zda právě vláda většiny s respektováním menšin není již překonána. Jistě, současný systém má řadu problémů, který ale ne. Klidně o tom můžeme mluvit, vlastně je to i žádoucí, k ničemu průkopnickému a zcela novému ale stejně dojít nemůže. Kdyby totiž už nestačilo mít na paměti legendární výrok Winstona Churchilla, máme tu ještě českou Ústavu. A ta žádné hrátky s demokracií, stejně jako s právním státem, nepřipouští.

Demokracie je nejlepší ze všech špatných forem vládnutí, říkal legendární britský premiér Winston Churchill. Přitom demokracie, za kterou nejintenzivněji bojoval v druhé světové válce, se nejednou otočila proti němu. Nejvýrazněji právě po porážce Hitlera, kdy ho demokratické volební procedury málem poslaly na politický odpočinek. Dějiny nám tak ukazují, že demokracie nemusí být vždy spravedlivá, nic lepšího ale lidstvo nikdy nevymyslelo.

Teď, 30 let po sametové revoluci, téma opět přichází na přetřes. Ve veřejném prostoru zaznívá, zda se tato forma vlády nepřekonala. Zatím čistě akademicky, nenápadně. Přesto, nebo právě proto, bychom si ale měli těchto diskusí všímat. Někdy za nimi stojí lidé, kteří se nechtějí smířit s volebními výsledky a vadí jim, že je premiérem Andrej Babiš (ANO) a prezidentem Miloš Zeman.

Nezdůvodňují si to ale svobodnými volbami, kterých se účastní ti, kdo skutečně chtějí. Přikládají to spíše hlouposti a neinformovanosti voličů druhé strany, které mají za zmanipulované. Sami se pokládají za chytřejší, vzdělanější a informovanější a soudí tedy, že o směřování země mají rozhodovat spíše než ti ostatní. V některých otázkách snad mají pravdu, třeba pokud jde o naše členství v Evropské unii a v NATO. Pokud jde ale o volby jako takové, nikoliv.

Tito lidé, kteří nejvíce volají po demokratických hodnotách a po svobodné společnosti, se pak často, v rámci svého „spravedlivého“ boje, dopouštějí přešlapů, spočívající třeba i v tlaku na média. Ano, jejich názoroví oponenti se chovají úplně stejně, zástupci oněch elit by ale přece měli jít příkladem.

Co se píše v Ústavě?

Demokracie jistě není jediný model vládnutí, existují i jiné formy řízení státu. Některým by se jistě, podobně jako Platónovi, nejvíce líbila autokracie, v níž vládnou elity, jiní by zase požadovali za nejspravedlivější vládu chudiny. V 21. století se pak bavíme třeba o mediokracii a pozvolna můžeme začít mluvit rovněž o robotokracii.

Znovu ale zopakuji, že k ničemu zásadnímu nedojdeme. Alespoň tedy právním pohledem. Stačí se podívat do našeho prvního zákonu, Ústavy České republiky. „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana,“ dočteme se hned v prvním odstavci prvního článku. „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní,“ zní pak první odstavec druhého článku.

„Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů,“ najdeme v pátém článku. A konečně šestý článek stanoví, že: „Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“

Klíčový je pak druhý odstavec devátého článku: „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ Co to znamená? Že Česká republika nemůže z těchto svých charakteristik nikterak couvnout, změnit výše citované věty nelze žádným ústavním zákonem. Samozřejmě to jsou všechno jen deklarace, Ústavu tu ochraňuje zejména Ústavní soud, a ten nemá, jak se v nadsázce připomíná, žádnou armádu. Společensky ale má nesmírnou sílu. Jistě dokážou vzedmout ještě širší masy lidí, než byly ty, které protestovaly před letními prázdninami.

Pojďme tedy o demokracii diskutovat, přečtěme si ale ještě před tím, co vlastně máme napsané v Ústavě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud