Kauza Kremlík: řízená akce, která se vymkla z rukou

07. 02. 2020 • 17:10

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Už dva týdny je v centru mediálního zájmu zakázka související s elektronickými dálničními známkami. „Hraje se“ jako osobní selhání exministra dopravy Vladimíra Kremlíka, ktetrý se evidentně zapletl do her, jež ho semlely. Svým zmatečným jednáním však zamlžil podstatu celé kauzy.

Všem stranám – jak médiím, tak iniciátorům aféry z řad „dopravního establishmentu“ – tento výklad náramně vyhovuje, neboť je srozumitelný, a proto ho nadále podporují. Celá kauza je ale ve skutečnosti příkladem řízené akce, která se iniciátorům vymkla z rukou.

Co bylo na počátku? Nespokojenost českého „dopravního establishmentu“ (stavební firmy, právní kanceláře, političtí lobbisté, Andrej Babiš…) s tím, kudy jdou finanční toky v resortu, a také konkurenční boj. O důvod víc, že premiér představil ambiciózní Národní investiční plán, který předpokládá rozdělování téměř šesti bilionů korun do dopravní infrastruktury.

Ze strany zájmových skupin kolem dopravy a současně z politického vedení v okolí Andreje Babiše vzniklo zadání: zrušit Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a vyměnit prvního náměstka na dopravě Tomáše Čočka.

Když to tehdejší ministr Kremlík nebyl schopen efektivně „zúřadovat“ a jen o tom mluvil, začaly cílené mediální úniky informací o předražené zakázce na systém k dálničním známkám. Paradoxem je, že u toho to také mělo skončit – měl být odvolán první náměstek Čoček a šéf SFDI, možná i ministr a na dopravě mělo dojít k postupné centralizaci rozhodování o strategických investicích.

Nic se však nezdaří podle plánu, jak tvrdil už americký spisovatel Joseph Heller. V reakci na moralizující informace o předražené zakázce spontánně povstala skupina „ajťáků“, která se rozhodla zakázku za 400 milionů korun zpochybnit jako takovou.

V tu chvíli Andreji Babišovi nezbývalo nic jiného, než v duchu jeho marketingové politiky hrát hru o „předražené zakázce“. Všichni jsme viděli, jak svižně dorazil na „ajťácký sraz“ a aktivně se fotil s účastníky, přičemž už tehdy musel vědět, že zakázka v sobě skrývá „bezpečnostní aspekty,“ které ji prodražují. Právě ty, nikoli korupční pozadí, způsobily, že výběrové řízení probíhalo v nestandardně důvěrném režimu za účasti několika předem vybraných firem.

Tyhle věci se záhy provalily a vláda i sněmovní bezpečnostní výbor se marně snažily dostat džina zpět do lahve. Zpět na scénu mezitím vstoupil se svým osobním příběhem exministr dopravy Kremlík. Když zjistil, že bude obětován, objížděl všechny známé a testoval svou budoucnost. Všechny přitom zahlcoval informacemi o svých špatných finančních možnostech. Jedním z vysvětlení jeho následného (ne)oznámení úplatku může být, že šel na ruku jedné právní firmě, která bojuje s jinou o vliv na administrování dopravních zakázek.

Parlamentní opozice, než aby šla po podstatě celé věci (centralizace v rozdělování peněz na dopravě), naskočila na bezpečnostní aspekt (ochrana soukromí). Popřípadě v duchu svého inkvizičního myšlení podávala na Kremlíka trestní oznámení, že úplatek neohlásil už dříve (piráti).

Až bude někdo chtít znát podstatu celé věci, bude se muset premiéra zeptat, jak si představuje fungování sloučených ministerstev dopravy a průmyslu a obchodu? Jak to myslel, když v parlamentu říkal, že bude pomáhat řídit dopravní instituce (ŘSD, ČD, SŽDC)? Jak chce centralizovat rozhodování o slíbených šesti bilionech korun v rámci svého investičního plánu? Chce se v tom jako premiér osobně angažovat? Bude to dělat stylem jako kdysi Jaroslav Faltýnek na Českých drahách? Kdo převezme úlohu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI)? Ministerstvo financí?

Podle všeho jsme svědky původně tichého převratu v oblasti rozdělování dopravních zakázek. V duchu zákona o nezamýšlených důsledcích se to někomu vymklo z rukou a obrátilo se to proti vládě. Eskapády kolem exministra Kremlíka jsou jen taková nepodstatná epizoda v celé kauze.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.