Kdo v Senátu nejvíc ovlivní zákony? Hrst právníků musí ohlídat, aby se vyhnul politikaření a populismu

23. 11. 2020 • 06:00
KOMENTÁŘ JANA JANUŠE | Obměněný Senát má za sebou první dvě schůze, už je detailně jasné i jeho nové uspořádání. Nejvlivnějším právníkem v horní komoře Parlamentu je Zdeněk Hraba (STAN), který nejen předsedá Stálé komisi pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, ale rovněž je místopředsedou  Ústavně-právního výboru. Z celkem osmi členů tohoto výboru můžeme mezi právníky počítat pouze dva, vedle Hraby ještě advokáta a nového královehradeckého senátora Jana Holáska (za HDK+TOP+SE+Z+LE). Právě oni tak za horní parlamentní komoru ponesou nejvyšší váhu odpovědnosti udržet v nové legislativě právní logiku. 

Ústavně-právní výbor Senátu prošel po říjnových volbách poměrně velkou rekonstrukcí. V čele klíčového orgánu, který má hlídat ústavnost přijímaných zákonů či vyjadřovat svá stanoviska ke kandidátům na ústavní soudce, nyní stojí daňový poradce Tomáš Goláň (ODS), který v této funkci po deseti letech nahradil Miroslava Antla (za ČSSD, poté Za občany). 

Vedle již zmíněných Hraby a Holáska ve výboru dále působí místopředsedové Michael Canov (SLK), Martin Červíček (ODS) a Anna Hubáčková (za KDU-ČSL), dále řadoví členové Ondřej Feber (ANO) a Pavel Kárník (za STAN). Jak už jsme upozornili, do Senátu se v říjnu tři jeho dřívější členové znovu nedostali. Mimo „klíčového“ Miroslava Antla horní komoru opustil další vlivný právník, bývalý ministr Jiří Dienstbier (ČSSD). 

Ani ve zmíněné ústavní komisi není co do účasti právníků lepší situace – působí v ní rovněž Jan Holásek a jako „nesenátor“ také Jiří Dienstbier. Členství však zlákalo několik z nejznámějších senátorů: například předsedu horní komory Miloše Vystrčila (ODS), někdejší šéfku Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS) či dřívější prezidentské kandidáty Pavla Fischera (za NK) a Marka Hilšera (MHS). Dobrou zprávou je, že tajemníkem této komise zůstává i nadále profesor Jan Kysela z Právnické fakulty UK. 

Právní pohled na věc tak může být v Senátu minimálně v příštích dvou letech užší, než tomu bylo dosud. Je ale zároveň na těchto lidech, aby se Senát nepropadl i ve svých legislativních postojích do politikaření a populismu.

Naopak další z minima právníků-senátorů se ve vysloveně právních výborech či komisích neangažují. Advokát Jan Láska (SEN 21) zasedá ve třech výborech: organizačním, mandátovém a imunitním a také v tom pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Advokátka Adéla Šípová (Piráti) zamířila do Výboru pro sociální politiku a do Stálé komise Voda-Sucho. Samozřejmě i v těchto orgánech jsou právní pohledy třeba.

Všichni právníci-senátoři, stejně jako poučení právní laici, by tak každopádně měli napnout své síly, aby návrhy zákonů vycházející z horní komory ušetřili zbytečností a kontraproduktivnímu aktivismu. Sledovali jsme to už na podzim v předvolebních rozhovorech a vyjádřeních – někteří kandidáti se skoro předháněli v tom, co by do zákonů nového napsali. Někdy to v nich už vysloveně je, nebo to je naopak zcela zbytečné, protože se dají požadovaným způsobem vyložit. Senát nesmí podléhat ani právnímu populismu, třeba u pravidel souvisejících se stavebním řízením. 

Na druhou stranu, reálné síly Senátu, které může projevovat zejména v legislativním procesu, jsou pořád výrazně slabší než možnosti jednotlivých poslanců a zejména Poslanecké sněmovny jako celku. O to více tak hrozí nebezpečí, že se horní komora v příštích letech propadne, například ve snaze mediálně působit jako hlavní opoziční síla, do hašteřivého politikaření bez faktického efektu. Bylo by však lepší, kdyby dělala politiku kvalitní legislativní prací a vracením sněmovny na zem.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Dnes • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.