Kechlibar: Příliš ekologického dobra nás může zadusit | info.cz

Články odjinud

Kechlibar: Příliš ekologického dobra nás může zadusit

KOMENTÁŘ MARIANA KECHLIBARA | V osmdesátých letech jsem jako dítě žil v Ostravě a chvílemi se tam nedalo dýchat. Těžký průmysl, povýšený na jeden z pilířů reálného socialismu, si s životním prostředím hlavu nelámal. Když přišla inverze, utopilo se město ve čpavém sirném smradu, který provázely podtóny připomínající hořící pneumatiky. Prachu na trávě leželo tolik, že pokud jste na ni vešli, mohly za vámi zůstávat lehce, ale přeci jen viditelné stopy.

Ani školy v přírodě, odbývající se většinou v nedalekých Beskydech, nedokázaly spravit zdraví nejmladší generace, která neustále trpěla angínami, záněty průdušek a náběhem na astma. A stejně na tom byla i voda: to, co přitékalo řekou Ostravicí od Frýdku-Místku a Paskova, nevypadalo vůbec jako H2O, spíš jako dehet s hustou průmyslovou pěnou na povrchu. Pokud jste tam chtěli vidět rybu, museli jste si donést vlastní, nejlépe plastikovou.

Vzhledem k téhle osobní historii si teď připadám trochu perplex, že zrovna já musím napsat následující slova: s ochranou životního prostředí se to dá přehnat. Jako s čímkoliv. A Evropa se k této hranici rychle blíží.

Poměry se už dávno změnily. Rybolov na Ostravici můžete provozovat třeba v samotném centru pod Sýkorovým mostem a máte slušnou šanci chytit i pstruha. Inverze nezmizely, ale skoro polovina škodlivin se na Ostravsko šíří ze sousedních polských regionů. A čím dál výraznější roli v jejich vzniku hrají „malé místní zdroje“, jinými slovy: kotle na uhlí, jimiž si topí majitelé domků. Podaří-li se je postupně vyměnit za jiné technologie, třeba plynové topení, můžeme čekat další zlepšení.

Podobný vývoj jsem ale zaznamenal i v Praze. Dokonce i v okolí magistrály, nejzatíženější komunikace protínající vnitřek města, se dýchá o dost lépe než v půli devadesátých let, kdy jsem se tam vyskytoval coby osmnáctiletý student prvního ročníku. Novější generace motorů se přeci jen postaraly o citelně menší emise. Ani toho prachu není zdaleka tolik, jako dříve. Ano, není to neposkvrněná příroda, ale bývalo hůř, podstatně hůř. A to ještě nedávno, svědci jsou naživu a ani ještě nestihli moc zestárnout.

Německé tažení proti autům s vznětovými motory se odehrává právě ve chvíli, kdy ekologická zátěž ve městech poklesla a obyvatelstvo se dožívá rekordního věku. Jako by i toto bylo málo a bylo potřeba i nadále omezovat, přiškrcovat, zakazovat. Už i na novoroční ohňostroje došlo. Podle organizace Deutsche Umwelthilfe, která za zákazy bojuje u soudů (a je přitom částečně financována státem) jsou ohňostroje zdrojem prachu a ve městech nemají místo. Kdy budeme potřebovat licenci i na přirozenou činnost vlastních zadnic? Ty přeci také uvolňují metan a oxid uhličitý a přispívají tudíž k oteplování planety.

Takový postup může snadno zadusit – ne lidi samotné, zato zdroj jejich obživy, což v případě Německa je právě automobilový průmysl, který jen v roce 2016 vygeneroval obrat ve výši 426 miliard eur a přímo či nepřímo zaměstnává zhruba dva miliony Němců (o navázaných podnicích v České republice a jinde ani nemluvě). Výroba aut je jedním z oborů, ve kterých SRN ještě udává světový takt; ve spoustě dalších branží už ale Evropa dávno zaostala a může jenom dovážet.

Aby toho nebylo málo, na ráně jsou kromě automobilů i uhelné a jaderné elektrárny; a nejde jen o Německo. Převážně mládež při pátečních „stávkách pro klima“ zaplňuje ulice měst i v Belgii a Francii, podnícena příkladem švédské studentky Grety Thunberg. „Zachraňte planetu za každou cenu, jinak nebudeme mít kde žít!“ znějí hesla. Inu, zelené hnutí bylo vždycky šikovné v tom, jak jako první ovládnout školy. Co mi ale v té vášni schází, a co těm zeleným učitelům vyčítám: nedokázali svým studentům sdělit, jak vysoká ta „každá cena“ může být.

Možná to ani sami nechápou. Učitel má sice v mnoha směrech těžké řemeslo, ale průměrnému německému pedagogovi chodí výplata včas a v plné výši, teplo a elektřina ve školních budovách prostě jsou, a on sám se rozhodně nemusí obávat toho, že by jeho školu zavřeli proto, že by ji z trhu vzdělávání vytlačila levná konkurence. Pak možná nedokáže docenit, jak moc je jeho země závislá na průmyslu, kterému by tak rád kvůli budoucnosti planety nasadil co nejtěsnější pouta.

Jako by nestačily všechny dosavadní dělicí linie v západních společnostech: bohatství, daně nebo imigrace. Musíme tenhle kontinent rozštěpit ještě kvůli ochraně životního prostředí? A zrovna teď? Bohužel asi musíme. Už jen efekt sociálních bublin na internetu se postará o to, že existenci a názory druhé strany dnes nemusíte brát na vědomí, nechcete-li. Anebo k nim rovnou přistupujete s opovržením a myslíte si, že jde „o ty zabedněnce“, které je potřeba ve jménu vlastní vyšší věci nějak odsunout stranou.

Autor je publicista

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí druhého dílu

Články odjinud