KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Byl to prozatím vrchol frašky, kterou režíruje prezident Miloš Zeman za servilního přihlížení kandidátů na ministry. Řeč je o jejich schůzkách v Lánech, při kterých je prezident zkouší asi tak, jako učitel nezkušené žáky. Pirátský kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský, o němž se mluví jako o tom, koho Zeman „nechce“, po schůzce působil přinejmenším nervózně. Po celou dobu si dával ze všeho nejvíc pozor na to, aby nic neřekl.
Předplatné INFO.CZ
Získejte veškerý obsah INFO.CZ. Plné verze podcastů včetně videa a slevy na knihy.
Už aby to skončilo! Je to nedůstojné a hlavně zbytečné. Jeden ministr za druhým jezdí prezidentovi představit své priority, jako kdyby si je prezident nemohl přečíst v koaliční smlouvě. O tu tady ale zjevně nejde, jde o to budoucí ministry ponížit a ukázat jim, kdo je tady pánem situace. Bez ohledu na ústavní pořádek a politickou realitu po sněmovních volbách.
„Nechci mluvit za pana prezidenta, nepřísluší mi to. Nemohu mluvit za pana prezidenta. Jmenování vlády se děje na bázi prezident – premiér. Nemohu říct nic jiného, než že je to záležitost pana premiéra.“ Tak nějak by šlo v kostce popsat Lipavského výroky pro novináře. Ze všeho nejvíc si dával pozor na to, aby pokud možno nic neřekl a nikoho neurazil. Natož aby se pouštěl do konfliktu s prezidentem.
Ta ustrašenost, mnohdy až trapná servilita k prezidentovi, to je zatím nejotřesnější vizitka budoucí vlády. Aspoň že předseda lidovců Marian Jurečka v neděli v Otázkách Václava Moravce promluvil o kompetenční žalobě pro případ, že prezident nebude chtít některého z kandidátů na ministra skutečně jmenovat do úřadu.
Lipavský působil přesně opačným dojmem – jako by byl připraven obrousit všechny myslitelné hrany, aby ho prezident nakonec ministrem jmenoval.
