Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

(Ne)odpovědní odborníci: Převratné zázraky v Praze nečekejme. Komentář Alexandry Udženija

(Ne)odpovědní odborníci: Převratné zázraky v Praze nečekejme. Komentář Alexandry Udženija

Máme téměř měsíc od komunálních voleb a rodící se pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu začíná pomalu představovat svůj program. Nedělá to sice standardně veřejným představením programu a jeho obhajobou, ale skrze „nenápadné“ uniky dokumentů do novin, nebo samostatnými tiskovkami či rozhovory. Nicméně těch nestandardních kroků této aktivistické koalice je tolik, že je to spíše dokreslení než překvapení. Kdo by čekal nějaké převratné zázraky, tak bude nutně zklamán. V Praze se z klíčových dopravních staveb nepostaví nic. Akorát se zavede pár dalších placených funkcí a všude přibydou cyklostezky, po kterých nikdo nejezdí.

Útěk před odpovědností

Asi nejviditelnější politickou „zvláštností“ je pro mě chování dvou lídrů koaličních stran, Jiřího Pospíšila a Jana Čižinského. Když Pirátská strana trvala na tom, že budoucím primátorem Prahy se stane jejich kandidát Zdeněk Hřib, oznámili oba pánové konec svým primátorským ambicím a odůvodnili to snahou o co nejhladší vznik nové magistrátní koalice. To je jistě velkorysé.

Nicméně málokdo by už čekal, že nebudou chtít splnit, co svým voličům a koneckonců i všem Pražanům slibovali – tedy že osobně budou podílet na správě města. Jak Jiří Pospíšil, tak Jan Čižinský totiž oznámili, že neusednou v Radě hlavního města Prahy. Jeden odchází zpět do Bruselu a druhý na radnici Prahy 7 a zároveň zůstává poslancem. Jejich krok se sice snažili vysvětlit jako snahu o posílení autority primátora, nicméně já budu nazývat věci pravými jmény. Je to prachsprostý úprk před odpovědností.

Ať už je jejich čin motivován strachem před neúspěchem budoucí koalice vedené absolutně nezkušeným primátorem, nebo snahou zachovat si teplá a dobře placená místa v Evropském parlamentu a Poslanecké sněmovně, pravdou zůstává, že byť svým voličům slibovali vlastní nasazení, měsíc po volbách se k nim zcela nepokrytě otočili zády. Jestli tohle má být ta slibovaná změna politické kultury, tak tedy pěkně děkujeme!

Ovšem nutno říci, že pro zkušenějšího pozorovatele české politické scény to až takové překvapení asi není. Oba zmínění pánové jsou totiž svým alibismem a politickým turismem dost vyhlášení.  Pan Pospíšil střídá politické strany častěji než jiný ponožky a pan Čižinský se jednoho krásného dne sebral, nechal po 15 letech své lidovecké spolustraníky na holičkách a založil si vlastní hnutí, se kterým proti zkoprnělým lidovcům v Praze kandidoval. Mandát poslance, získaný za KDU-ČSL si ale samozřejmě ponechává. Navíc celou věc nedávno vyšperkoval prohlášením, ať Pražané od této vznikající koalice příliš nečekají, neboť prý město přebírají ve špatném stavu. Jen zapomněl dodat, že jako aktivní zastupitel bývalé magistrátní koalice na tom špatném stavu má svůj lví podíl.

Odborník, kam se podíváš

Volební lídři Spojených sil pro Prahu a hnutí Praha Sobě se nás všechny snaží uklidnit tím, že do rady místo sebe prý vyslali odborníky. To je takové deja vu, neboť postavit týmy odborníků na magistrátě vyhrožovala i ta minulá koalice a všichni víme, jak to dopadlo.

Nicméně minulost nechme minulostí a pomiňme i zjevný fakt, že o odbornosti některých kandidátů na křesla v radě hlavního města Prahy by se dalo s úspěchem pochybovat, ale podstatný a důležitý je jiný princip.

Politické funkce mají zastávat politici, nikoliv odborníci. Politika je souboj myšlenek, vizí a idejí, nikoliv soupis technických parametrů. Od konkrétních odborností je tu byrokratický aparát, který si občané také platí. Politik má tomuto aparátu udávat směr na základě politického program, kterým oslovoval své voliče. Koneckonců kam tahle politická zbabělost vede, vidíme již nyní v uniklém návrhu programového prohlášení v oblasti dopravy, kdy to nebude odpovědnost politika, ale nějakého nově zřízeného koordinátora pro dopravu, či komise pro parkování. Ale hlavně, že máme na radnici odborníky místo politiků.

Tohle schovávání se za „odborníky“, tahle neochota nést nějakou myšlenku a jít s kůží na politický trh, to považuji za absolutní alibismus, který odmítám.

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.

Autorka je místopředsedkyně ODS.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232