Nenávidím Babiše, kašlu na „koronáč“? Itálie ukazuje Česku, jak je pozadu

Petr Holec

15. 10. 2020 • 19:23
GLOSA PETRA HOLCE | Koronaviru prostě neutečete. Právě osmého října, kdy jsme měli s manželkou odjet na dovolenou do Itálie, zavedla tamní vláda pro Čechy povinnost mít při vstupu do země negativní test na covid-19. Stálo nás to dohromady pět tisíc korun plus trochu stresu, protože jsme den před tím nevratně zaplatili ubytování. Nakonec ale tuhle glosu přece jen píšu z Itálie. A fakt se nestačím divit.

Ještě na jaře jsme se všichni děsili italského scénáře, kdy se v televizi denně díváte na nemocnice i márnice plné umírajících a mrtvých. Jenže na podzim se situace obrátila, a i když se teď koronavirus naplno vrací v celé Evropě, mezi lídry v počtu nakažených tentokrát místo Itálie patříme my – jarní koronavirový premiant. Je tu ale ještě jeden zásadní rozdíl: právě v Itálii na vlastní oči vidíte, jak česká občanská společnost kromě koronaviru pořád bojuje i s komunistickým dědictvím.

Právě za komunismu platilo, že své občanské hrdinství nejvíc projevíte tím, že prostě „kašlete na režim“ (případně i na práci a všechno další). A že to v nás bohužel zůstalo, jak ukazuje i covid. Mnozí i teď odmítají restrikce jen proto, že vládne jimi nenáviděný premiér, což se mimochodem v demokraciích tak nějak stává. Já osobně jsem například za posledních třicet let ještě nezažil vládu, kterou bych fakt chtěl.

Navíc je to samozřejmě ironie. Právě tím, že se opatření nerespektují, všechny škody a dopady jen prodlužujeme a zhoršujeme. Vláda pravidla sotva uvolní, dokud se situace nezlepší. Ostatně sáhla už po největším kalibru: když je zle, tak je fakt zle. Podrobně to tady popsal třeba kolega Martin Schmarcz.

Přejděme teď ve vládním chaosu, že to byla opozice, kdo koncem léta nejvíc bojoval proti návratu restrikcí včetně roušek. To se holt v politice stává, že někdo otočí. Jako když někdejší ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger v čase, kdy lidi „kosil“ metylalkohol, jeden den sliboval, že žádná plošná prohibice nehrozí, načež ji druhý den zavedl.

Právě Itálie teď Čechům ukazuje, jak vypadá vyspělá občanská společnost. I v podobných časech (a s tragickou jarní zkušeností) prostě respektuje, že k demokracii patří i to, že každý volí někoho jiného. Lidé vládní restrikce dodržují. Zdejší restaurace jsou sice tak plné, že se do nich téměř nedostanete, všichni si ale poslušně nasadí roušku sotva se zvedou od stolu a jdou třeba jen na záchod. A mladá majitelka našeho penzionu neubytovala Francouze, kteří neměli test na covid, i když tím v ekonomicky zoufalé situaci přišla o další peníze.

To samé ovšem platí i pro obchody. Procházeli jsme v piemontské Albě zdejší promenádou během slavného lanýžového trhu, kdy je tady i navzdory koronaviru plno; a všude nás personál upozornil, ať si po vstupu nejen dezinfikujeme ruce, i když jsme si je už dezinfikovali desetkrát předtím. Prostě to tak podle vlády má být, i když to taky není vláda všech. A třeba v La Moře v oblasti Barolo vás do místní obecní degustárny nepustí červené světlo, které „hlídá“ počet lidí uvnitř.

Ano, vládní restrikce určitě ničí zdejší tradiční byznys s vyhlášeným vínem – nakonec znáte někoho, kdo chce pít drahé barolo s rouškou přes pusu? To možná tak klasické „cuvée“ z českého vinného šenku, kdy rouška funguje jako prevence otravy. I v Barolu ale opatření respektují. Ostatně právě proto jsem to v nedalekém Dianu d´Alba pro změnu schytal za svou velkorysou středoevropskou srdečnost, díky níž jsem ke koronaviru přistoupil zbytečně liberálně.

Massimo, mladý šéf místní obecní vinotéky, kterého bych určitě nepodezříval z totalitních sklonů, mě proto mile upozornil, ať si zase rychle nasadím roušku, jíž jsem po příchodu sundal, abych se vyznal z toho, jak rád ho po čase vidím. Ano, pořádek musí být, i když ve vládě sedí populistické hnutí Pěti hvězd, které mnozí Italové taky považují za zlo. Nebo za špatný vtip, vzhledem k tomu, že ho zpopularizoval známý komik. A to jsme pili ve sklepě stejně jako lidé v restauraci v pražské Vodičkově ulici, pro které si přišla policie.

SDÍLET