Pečinka: Zákon o potravinové soběstačnosti prospěje hlavně agrobaronům. Vrah volá, chyťte zloděje | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Zákon o potravinové soběstačnosti prospěje hlavně agrobaronům. Vrah volá, chyťte zloděje

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Zkušenost 20. století je následující: ve velkých společenských krizích (první a druhá světová válka, první desetiletí studené války) dramaticky vzrůstá moc státu. Když krize odezní, stát se jí jen obtížně vzdává. Jednou ze sil, která moc státu udržuje, je strach lidí a jejich vzpomínky na krizovou dobu.

Česká republika v uplynulých třech měsících prožila krizi v malém. Poprvé v moderní historii byla „vypnuta“ ekonomika, statisíce lidí dostaly zákaz činnosti a stát se stylizoval do role velkého otce, který nás ochrání před viry.

Tento přetrvávající strach dal nyní vykvést řadě politických návrhů a iniciativ. Jejich společným jmenovatelem je snaha omezit mezinárodní obchod, zavést pevné hranice a vést zemi do zdánlivě spokojené izolace, jakou jsme zažili v době koronakrize. Využívá se při tom konceptů jako opsaných z knih komunistických teoretiků.

Jedním z mnoha těchto iniciativ je návrh skupiny poslanců ANO, SPD a několika dalších, aby v obchodech byla povinnost nabízet 85 procent českých produktů. Návrh zákona byl minulý týden postoupen do druhého čtení. Podpořil ho, vedle vládnoucí kliky, také předseda lidovců Jurečka a předseda Trikolóry Klaus mladší, takže má slušnou šanci projít. K čemu by to vedlo?

Zákon odmítla Asociace soukromých zemědělců a dobře věděla proč. Takto koncipovaná předloha není zaměřena na žádoucí podporu lokálních zpracovatelů, ale posílení silných a oslabení slabších. Vlivově je to zákon dělaný ve prospěch českých agrobaronů v čele s rodinami Babišů, Tomanů a Jandejsků.

Po zavedení by došlo k omezení nabídky výrobků, protože ne všechno se v Česku produkuje, a současně dojde ke zdražení potravin. Jestliže hlavním motivem supermarketů je dnes cena a průměrná kvalita na otevřeném evropském trhu, nastane po zavedení tohoto zákona vyšší cena a u většiny výrobků i podprůměrná kvalita ve srovnání s tou dnešní.

Nesmí se zapomínat, že Česko je otevřená exportní ekonomika, kde věci s nejvyšší kvalitou logicky končí na západních trzích, kde za ně mohou odběratelé nabídnout vyšší ceny. Tento trend se ještě zesílí a v supermarketech bude vítězit podprůměr, ovšem český.

Vůbec absurdní je představa, jak vypočítat s výhledem na roky a měsíce poptávku po zboží a pak z ní odvozovat, co je 85 procent z české produkce. Jde to proti cyklickému vývoji ekonomiky. Ledaže by autoři zákona chtěli znovu zavést přídělový systém a zavřít hranice pro mezinárodní obchod. Jedině v takovém systému má návrh zákona svou logiku.

Absolutně cynický je pak argument, že přijetí zákona zlepší životní prostředí. Většina odborné veřejnosti se shoduje, že vítězi této nové organizace obchodu budou výhradně čeští agrobaroni. Pak je dobré připomenout, že jsou to právě tato bývalá kolchozní hospodářství o desetitisících hektarů, která dnes nejvíce chemizací a obděláváním půdy zatěžují životní prostředí. Vrah tak volá: chyťte zloděje.

V tomto zákonu nejde jen o jinou distribuci zboží. Je to součástí širšího trendu, který nedávno v Reflexu přesně popsal politolog Petr Sokol, když uvedl: „Útok na svobodu volby u nákupních košíků je ve skutečnosti geopolitickým soubojem o to, kam bude do budoucna mentálně i politicky patřit Česká republika.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud