KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Povolání kuchaře a číšníka se v celém Rakousku oficiálně staly nedostatkovými profesemi, což znamená, že zaměstnavatelé mohou zaměstnance do těchto pozic najímat bez velké byrokracie. Ani tento krok však zatím nepřinesl očekávaný výsledek. I zástupci některých svazů hoteliérů už hovoří o tom, že nedostatek zaměstnanců ohrožuje rakouskou gastronomii víc než covid a energetická krize dohromady. A jestli mají mít lidé o práci v hospodách znovu zájem, musí se změnit mnohem víc než jen výše platů.
V současné době chybí podle místní hospodářské komory v Rakousku takřka 16 000 zaměstnanců, některé zdroje však hovoří až o dvojnásobku. Vede to mimo jiné k tomu, že některé restaurace rozšířily počet „zavíracích dnů“ nebo omezují provoz o víkendu. Právě zaměstnanci na víkendovou práci se údajně shánějí nejobtížněji, a to i mezi brigádníky a studenty. Jeden vídeňský hospodský proto před časem přišel s výzvou, aby rakouské hospody vyhlásily generální stávku a alespoň jeden víkend kompletně zavřely. A to s cílem ukázat lidem, co je čeká, pokud se problém s nedostatkem zaměstnanců v gastronomii nepodaří vyřešit.
Jenže proč vlastně ani mladí a zdraví lidé nechtějí pracovat v hospodách a obecně v gastronomii? Celkové platy (tedy i s příplatky za víkendové směny a přesčasy) jsou i na rakouské poměry nadprůměrné, kuchař si vydělá víc, než kdyby pracoval například v továrně. Problém je o ovšem v tom, za jakou cenu.
