Složit koaliční vládu je jako problém pěti těles. SPOLU se záhadně vzdalo důležitých resortů a postavilo se na druhou kolej

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Znáte problém tří těles? Jde o analyticky takřka neřešitelnou úlohu gravitačního působení více než dvou objektů. Vlády se sestavují snadno, když jsou jednobarevné či dvoučlenné. Od tří stran výše už je to komplikované. Nová koalice má pět členů. Což je odpověď na určitá překvapení v obsazení křesel. Včetně toho, co nejvíc šokuje mě, tedy že SPOLU nezíská ani jeden ze dvou zahraničních resortů.

Napřed odmítněme populistickou výtku, s níž přišel odcházející premiér a již multiplikují mnohá média. Prý je osmnáct ministrů moc. Ne, není. Jednak je pro stabilní vládu důležité pečlivě vyvážit nejen počet, ale i „sílu“ jednotlivých portfejí. Ale hlavně, i kdyby bylo členů vlády třeba čtyřicet, neříká to nic o tom, zda exekutiva bude umět šetřit, či nikoli. Nezřizují se nové úřady. Jen se zvýší počet židlí v kabinetu. A ten, kdo katastrofálně zadlužil zemi biliony dluhů a ohrozil další stovky miliard svým střetem zájmů, může nyní leda mlčet.

Když se podíváme na výsledné dělení postů mezi SPOLU a Piráty-STAN, tak celkově vidíme klasické nastavení rovnováhy, o jakou se snaží všechny kabinety. Jde o dvojice či trojice podobných resortů, tedy jakési škatulky, v jejichž rámci by neměla brát vše jedna strana. Výjimku tvoří post ministra financí, který se považuje za jakousi „filiálku“ premiéra. Ten totiž sám žádný resort nemá a „velí“ jen pár nejbližším spolupracovníkům. Naopak budova v Letenské ulici je hlavní mocenskou centrálou exekutivy.

Premiér a šéf státní kasy k sobě zkrátka musejí mít blízko, protože právě tento tandem určuje, kudy se kabinet ubírá. Předseda vlády je tím, kdo vše řídí, ale ovládací páky jsou soustředěny na financích a kdyby se ten, kdo je drží v rukách, chtěl postavit proti premiérovi, bude mocnější než on. Což se stalo v době Nečase a Kalouska. Naopak s Topolánkem tvořil „Kalda“ dobrou dvojku, což umožnilo křehkému kabinetu vůbec fungovat.

Dále už je to podobné, jako když se kluci sejdou na hřišti a postupně se střídají ve vybírání hráčů, aby jeden neměl všechny „hvězdy“. Takže obrana pro SPOLU, ministerstvo zahraničí pro PirSTAN. Dále spravedlnost-vnitro, doprava-průmysl, zemědělství-místní rozvoj, kultura-školství. Zbytek už se nějak rozdělí, aby vycházely i počty dle síly stran, které tvoří vládu. Čím více partají, tím větší pravděpodobnost, že bude mít kabinet více členů. Na tom není nic hanebného, jde jen o matematiku.

sinfin.digital