Proč zastánci volnosti, rovnosti a bratrství volají po puči? Protože bez bezpečí není svobody

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Před pár týdny proběhla médii docela neuvěřitelně znějící zpráva, že vysloužilí francouzští generálové „hrozí pučem“, prezidenta Macrona vyzývají k obraně civilizačních hodnot a varují před vlivem islamistů a rozpadem Francie. Celé to podtrhnul následný průzkum veřejného mínění podle kterého tato iniciativa má silně nadpoloviční podporu. Chce se říct: Takhle to dopadá, když demokraticky zvolení politici nezajišťují první funkci státu, kterou je bezpečí obyvatel.

Jsme zvyklí, že nejdůležitějšími hodnotami demokracie jsou svoboda, rovnost práv, možnost volit své zástupce a měnit vládu. Jenže k čemu vám to všechno je, když si nemůžete být jisti nejzákladnějším právem, které je v Listině uvedeno: právem na život. 

Lidé žijící dlouho v blahobytu, svobodně a bez velkých hrozeb mají sklon ty nejdůležitější věci považovat za zcela samozřejmé, za implicitně dané. Jenomže tak tomu není a Francouzi na vlastní kůži poznávají drsnou pravdu, že svoboda bez bezpečí je jen iluzí.

Zatímco aktivisté bojují za lidská práva třetí, čtvrté a bůhvíjaké generace, zapomíná se na to, že bez základních svobod nemají žádný smysl. K čemu vám je kupa všemožných práv, když vás mohou takřka kdykoli podříznout na ulici? Odpůrci tvrdých protiteroristických opatření se odvolávají na slova Benjamina Franklina, jimž ovšem buď nerozumějí, nebo schválně dělají nechápavé. Ten výrok zní: „Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost”.

Tím se vůbec nemyslí, že máme raději riskovat ohrožení, než omezit svobodu. Jeden z tvůrců ústavy USA mluvil o sporu zákonodárného sboru Pennsylvánie s rodinou Pennů, někdejších vlastníků této kolonie. Ti odmítali principiální právo volené moci zdanit je pro účely obrany občanů v čase nájezdů Indiánů a Francouzů. Nabízeli jednorázovou výpomoc. Tím je míněna ta „dočasnost“, protože Franklin považoval schopnost komunity bránit se za základní svobodu, s níž se zkrátka neobchoduje.

V každé době bylo prvním a hlavním smyslem jakékoli organizace chránit bezpečí svých členů, a to jak proti vnějším, tak vnitřním hrozbám. Šlechta byla povinna se zbraní v ruce bránit poddané, král musel zajišťovat mír a pořádek v království, císař Svaté říše římské, který se nestaral o zjednávání práva v říši, mohl být sesazen. Britové byli schopni i jako relativně malý národ úspěšně spravovat obrovské impérium především díky tomu, že obyvatelům zajišťovalo (přinejmenším mělo ambici) bezpečí, vládu zákona a právo na soudní ochranu.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital