Roušková neposlušnost může vyvrcholit žlutými vestami. Nebo jen z žáků uděláme korespondenty

Karel Havlíček

KOMENTÁŘ KARLA HAVLÍČKA | V prvním zářijovém týdnu prakticky nelze nekomentovat stěžejní den – 1. září. Od zavedení povinné školní docházky se můžete spolehnout, že platí: jeho význam čas od času podle kalendáře naruší jen nějaká ta sobota či neděle, která studiózům umožní prodloužit si o pár hodin prázdniny. Jinak velká část lidu vyrazí ku školním budovám, uspořádá se nájezd na květinářství (na venkově postačí barevné okrasy ze zahrádek), na adolescentních tvářích se objeví úsměvy radosti ze setkání po dvou měsících, smísené s lehkým úšklebkem vyjadřujícím pocit „ach jo, už to zase začíná“. Kantoři si vezmou parádnější ohozy, někam se dostaví i nejvyšší školník – ministr – a pronese nějakou inovativní řeč, kterou je lépe hned zapomenout, neb mozkovny mají být vyčištěny od všeho zbytečného a nastartovány vnímat nové vědomosti. Ne tak letos.

Zato přibylo inovací. Část dítek školní docházku nezahajuje, jelikož karanténa je ještě průraznější než prázdniny. Ředitelé škol se čertí, že jim ministerstvo nedalo přesnější manuál, zatímco kdyby jim jej dalo, čertili by se, že nemají dost prostoru pro vlastní invenci. Mimochodem: je to jen další pádný důkaz toho, že pochybnosti vyslovované o fungování právního státu mají v této době tekutých písků žulový základ. Právo se mění v paraprávo, zákon se stává pouhým přílepkem manuálu. Jak říkám, žijeme v době návodů.

Nejvýznamnějšími výdobytky aktuálního školství jsou však dvě zásadní teze: 1. méně učiva, 2. méně známek (= co nejméně, nejlépe žádné). Kdyby bylo více počítačů a rychlejší internet, hned v závěsu by se hnala teze třetí, volně obšlehnutá ze starého dobrého světa řádných akademiků a akademiků-korespondentů. Ano! Proč školní dorost (který stejně už dávno netvoří party pobíhající po ulicích nebo posedávající na trávnících v družných debatách, nýbrž bubliny zírající nekonečné hodiny na displeje chytrých telefonů a notebooků) nutit k nějaké docházce, když lze tak elegantně docházku nahradit distančními formami výuky (ostatně to i lépe vypadá, tak moderněji, progresivněji)? Žák-korespondent. To zní hrdě! Co na tom, že mu budou chybět vědomosti – vzdělanostní i sociální?

Juráček: Bylo by hezké, kdyby k nám „chlapci“ nahoře mluvili jasně. Myslel jsem, že si dělají srandu z deseti milionů lidí

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital