Schmarcz: Neptej se, co dělají v Maďarsku a Polsku. Ptej se, co uděláš ty pro Česko

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Musím se přidat k těm, kdo kritizují slogan nadcházející demonstrace Milionu chvilek pro demokracii „Nechceme jít cestou Maďarska a Polska“. Ne, že bych chtěl onou cestou kráčet. To ani náhodou. Ale nelíbí se mi, když jsou naši sousedé dáváni za odstrašující příklad a ukazuje se tu na ně jako na důvod, proč jít demonstrovat (za cokoli) u nás. Jako bychom my sami byli dokonalí…

Vyvyšovat se nad druhé je oblíbený český zvyk. Tak dlouho jsme se vysmívali úrovni Polska, až nás předběhlo v ekonomické reformě a poté i stavbě dálnic a moderních železnic. Kvůli euru jsme Slovákům věštili krach a propad životní úrovně, ale stal se pravý opak. Visegradskou skupinu poprvé zavrhl Václav Klaus, který ji považoval za „pravdoláskařskou“ schválnost Václava Havla namířenou proti němu. Mnozí ji zavrhují dodnes, ale už jsou to naopak lidé z „havlovského“ tábora, kteří v ní vidí nacionalistický spolek.

Mění se tedy důvody a kritici, zůstává ona česká nadřazenost, s níž se pasujeme do role soudců ostatních. Sám nemám nic proti tomu, že Evropská komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování unijních hodnot za to, jak jejich vlády nakládají s nezávislostí soudců a médií. Eurokomisaři prostě dělají svou práci a plní povinnost dohlížet nad naplňováním unijního práva. (Měli by ovšem obdobně naložit i se Španělskem, kde brutální tresty katalánským představitelům sice udělily soudy, ale politický tlak byl zjevný.)

Holec: Pražské Holešovice jsou tak cool, že si v nich skoro nikdo nemůže dovolit bydlet

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital