Schmarcz: Turecký sultán narazil. Evropa se od migrační krize změnila a chyby neopakuje

Martin Schmarcz

09. 03. 2020 • 17:00

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Dějiny se prý opakují. Poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. „Před branami“ dnes stojí tisíce migrantů. Od krize, která v Evropě vrcholila roku 2015, se ale změnilo mnohé. Fakticky, a zejména v mentalitě: Řekové začali hlídat své hranice a místo tlaku na přerozdělování běženců v EU panuje vůle zastavit je a nepustit. Tragédie se nekoná a frašku předvádějí ti, kteří si stále myslí, že ze situace vytřískají politický kapitál. Už ne.

Před pěti lety se davy Syřanů, Iráčanů a dalších lidí, které z domovů vyhnalo válečné běsnění, samozvaný Islámský stát či vojáci Bašára Asada a jeho spojence Vladimira Putina, snažily najít v Evropě azyl. Do Řecka se většina z nich plavila po moři, přes ostrovy. Tamní krajně levicová vláda Syrizy, frustrovaná z úsporných opatření, jež vyčítala zejména německé kancléřce Angele Merkelové, je vcelku bez odporu pouštěla dovnitř a dál po „Balkánské cestě“.

Šlo o fatální selhání národního řeckého státu, který přitom inkasoval od EU peníze na ochranu schengenské hranice. Nejen, že ji sám nehlídal, ale vláda v Athénách navíc zpočátku tvrdohlavě odmítala pomoc. Celkem cynicky počítala, že většina migrantů stejně zamíří do bohatého Německa. Němci, kteří stále cítí vinu za vyhánění a vraždění Židů nacisty, nakonec pod tlakem okolností opravdu přijali velkou část těchto běženců. Dost jich však Řekům zůstalo a tamní vláda se tak v tomto ohledu poněkud přepočítala.

Řecko se dodnes potýká s desítkami tisíc migrantů, kteří zatěžují ekonomiku země. Nikdo si ale nechce zopakovat situaci z roku 2015, a navíc se změnila vláda, přičemž vládnoucí konzervativci nemají pro migranty přehnané pochopení. I proto jsme od minulého týdne svědky vyhrocené situace na řecko–turecké hranici, kterou chtějí překročit tisíce lidí, zatímco Atény obviňují Ankaru, že se její vojáci snaží migrantům přes hranici různými metodami pomoci.

Změna přístupu je evidentní. V Řecku, ale i v srdci unie. Rada EU za účasti ministrů vnitra napolsedy neprojednávala povinné kvóty pro přerozdělování migrantů, ale pomoc Řekům, aby je udrželi mimo schengenský prostor. A třeba lidovecký rakouský kancléř Kurz je také ze zcela jiného těsta, než tehdy socialista Kern. Řekl jasně, že bez hlídání vnější hranice je zrušení vnitřních hranic a volný pohyb iluzí.

Jiná je situace i se samotnými běženci. Jejich přesun vstříc Evropě je podobně jako před pěti lety provázaný s děním v Sýrii a předcházela mu desetitýdenní ofenzíva Rusů, kteří bombardováním nově vyhnali z domovů až milion Syřanů. Jenomže ti u hranic Evropy nestojí, Erdogan „posílá“ migranty původem například z Afghánistánu, kteří v drtivé většině nesplňují podmínky pro udělení azylu. Před lety existovala kauzální souvislost mezi vyhnáním Syřanů a jejich exodem do Evropy. Dnes zde není a kauzalita je jiná: Erdogan nás chce donutit, abychom mu pomohli proti Putinovi a vydírá nás.

V době publikace tohoto textu je stále otázkou, co bude výsledkem schůzky Erdogana s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou, za kterou do Bruselu v pondělí míří. Faktem ale je, že bychom v EU museli být naprostí šílenci, abychom se namotali do syrského dobrodružství po jeho boku. 

Místo ústupků tak i německá kancléřka Merkelová ostře vyzvala Turky, aby nadále plnili dohodu o zadržování migrantů. Díky ní jsme v Unii měli od masové migrace čtyři roky pokoj, jak už v tomto textu na INFO.CZ připomněl Erik Siegl. Dohoda je ale výhodná i pro Erdogana, který čelí ekonomické stagnaci a miliardy eur se mu hodí. Zatímco my za ty peníze můžeme neprodyšně uzavřít řeckou hranici, Turkům by citelně chyběly.

Zatím to tedy vypadá, že turecký sultán při dobývání Evropy skrze migranty narazil. Má proti sobě tentokrát odhodlané Řeky a stojí proti němu jednotně státníci celé EU. Ti dnes nemají žádnou chuť otevřít brány lidem, kteří ani neprchají před válkou, ale léta žijí v Turecku. Historie se opravdu nebude opakovat coby tragédie, Evropa tentokrát nejspíš odolá. A signál je to i pro Česko – ani u nás to nevypadá, že by Andrej Babiš s Janem Hamáčkem chtěli ponechat cokoli náhodě a podceňováním bezpečnosti nahrávali na smeč extremistům.

 

SDÍLET