KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Jsme svědky cynického vydírání. Odborářský boss a prezidentský kandidát v jedné osobě Josef Středula se rozhodl zmáčknout vládu, aby státním zaměstnancům dorovnala inflaci, což je v dnešní situaci nehorázný požadavek. Kabinet požadované desítky miliard nemá a navíc velká část pracovníků eráru nepatří mezi potřebné. Petr Fiala a spol. nemohou ustoupit, ztratili by čest i šanci zkrotit inflaci.
Odboráři si zvykli, že minulá populistická vláda jim šla na ruku, ale s tím je konec. Jednak právě kvůli tomuto rozhazování nejsou ve státní kase žádné peníze a je vyjedená na dlouhé roky dopředu, jednak válka dopadá na hospodářství daleko hůř než covid. A hlavně – tento kabinet má jistý étos. Doba je zlá, je třeba pomoci potřebným a nenechat je padnout. Ekonomika však utrpěla škody, ještě další utrpí a všichni zchudneme. Proč ne právě státní zaměstnanci? Protože za ně bojuje kandidát na prezidenta?
Striktně vzato nemusela vláda přidávat nikomu. Rozhodla se zvýšit platy o deset procent těm nejchudším, zaměstnancům kultury a nepedagogickým pracovníkům. Řekněme, že to má jistou logiku, protože mnohým z nich by jinak musela ty peníze dát v sociálních dávkách. Čili zvolila solidární přístup. O to více zaráží sobectví Josefa Středuly, který říká, že bude vetovat dohodu, pokud nedostanou přisypáno i ti bohatí. Průměrný plat ve státním je 45 tisíc, ovšem bez započtení těch kuchařek a divadelníků je to ještě daleko víc.
Proč by v čase, kdy je tak zle, měli být první na řadě lidé s platy 50 tisíc plus? Dokonce i soudci, kteří vždy tvrdě bojují za své příjmy, se na konci loňského roku rozhodli solidárně smířit s tím, že politici zmrazili platy nejen sobě, ale i jim. A to byla inflace poloviční, než je dnes. Středula kritizoval jednorázový příspěvek pět tisíc na dítě. Ale když vezmeme ten průměrný plat ve státní sféře a zvýšíme ho o požadovaných 15 %, tak to činí 6.750 korun měsíčně a 81.000 za rok. U státních úředníků, kteří jsou lépe placeni, to dělá ještě víc.
