Štilec: Chystaná ochrana bydlení nájemníkům nepomůže a ohrozí pronajímatele. Může být i protiústavní

Jakub Štilec

KOMENTÁŘ JAKUBA ŠTILCE | Uplynul zhruba měsíc od vyhlášení nouzového stavu a naplno se projevují ekonomické dopady koronavirové krize. Pozornost státu se v této souvislosti upřela také na proklamovanou ochranu bydlení, a to prostřednictvím vládního návrhu zákona, který byl minulý týden schválen sněmovnou a čeká na souhlas Senátu. Tato předloha ale vzbuzuje značnou kontroverzi, a to nejen v řadách opozičních poslanců, ale i některých ekonomů, právníků a zejména vlastníků nemovitostí. Může totiž být protiústavní.

V čem spočívá podstata opatření?

Návrh zákona nově určuje, že nájemníci nebudou moci dostat výpověď z nájmu pouze z důvodu, že se dostanou do prodlení s placením nájemného za období od vyhlášení nouzového stavu do konce července 2020, pokud dlužné nájemné uhradí do konce roku 2020. V opačném případě bude pronajímatel oprávněn nájem jednostranně ukončit bez výpovědní doby (tj. k 1. 1. 2021).

Ačkoli opatření může u nájemníků vzbudit dojem jakéhosi generálního pardonu z placení nájemného (alespoň v době od 12. 3. 2020 do 31. 7. 2020), ve skutečnosti tedy znamená, že nájemníci jsou i nadále povinni nájem řádně platit a pokud tak neučiní, ponesou následky s tím spojené, např. v podobě úroků z prodlení, smluvních pokut apod. To je ostatně prvním z kritizovaných momentů navrhované úpravy, a sice že ve skutečnosti nejde o ekonomickou úlevu nájemníkům v nouzi, ale o cestu do následné dluhové pasti, z níž může být jen velmi obtížného úniku.

Blažek: Realita odloženého nájemného? Ministryně nezná zákon, nebo neříká pravdu

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital