Blažek: Realita odloženého nájemného? Ministryně nezná zákon, nebo neříká pravdu

Jakub Blažek

07. 04. 2020 • 21:14

KOMENTÁŘ JAKUBA BLAŽKA | Ministerské návrhy na odklad plateb nájemného za byty i komerční prostory, které v uplynulých dnech vzbudily silnou kritiku, má ještě dnes projednat sněmovna. Na kritiku reagovala zejména ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to jednak v tiskové zprávě a následně v České televizi 3. dubna 2020 v pořadu Události, komentáře. Pozorně jsem si její vyjádření přečetl i poslechl a paní ministryně buď neví, co v návrhu je, nebo neříká pravdu. Popořadě tedy rozebírám její vyjádření, která neodpovídají předkládanému návrhu.

Pro začátek připomeňme, že návrhům, které umožňují odklad nájmů o několik měsíců, se vytýkají hlavně dvě základní věci:

1) Neřeší problém, jen přesouvají břemeno platební neschopnosti z nájemců na pronajímatele,

2) Nájemcům nepomáhají, protože nájem budou muset někdy v budoucnu doplatit, což je nespravedlivé hlavně u podnikatelů, kteří prostě nemohou v důsledku krizových opatření vydělávat, takže si budou muset utáhnout v budoucnu opasky a dlužné nájemné za dobu uzavřených provozoven hradit z budoucích výnosů, i když teď bojují o holé přežití. Podle ministryně pro místní rozvoj, pokud nájemce bude nečinný, neprodleně a bez zbytečného odkladu nedoloží pronajímateli absenci příjmů, pak se na něj ochranná opatření nevztahují. Text návrhu zákona zní následovně: Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem doloží okolnosti prodlení. 

Takto formulované ustanovení je ale příliš vágní. Nevím, co je „určitost odpovídající dostupným skutečnostem“. V krajním případě to může být i čestné prohlášení. Pronajímatel navíc nemá šanci ověřovat pravdivost tvrzení nájemníka. Nemá na to právní nástroje. To má dělat stát, nikoliv pronajímatel, kterého navržené ustanovení nijak nechrání.

Podle paní ministryně návrh zákona neruší povinnost hradit služby. Pokud byl toto záměr ministerstva, tak je v návrhu zákona chyba. Podle zákona totiž nájemce musí pohledávky splatné v době trvání krizových či mimořádných opatření splatit nejpozději do 31. 5. 2021. Pojem pohledávka zahrnuje i služby. Takže pokud se má odklad vztahovat jen na nájemné, má být uvedeno „nájemné splatné v rozhodné době“. Navíc splatnost vyúčtování služeb za rok 2019 je v § 7 odst. 2 návrhu zákona pro všechny nájemce posunuta do 31. května 2021.

Dále paní ministryně říkala, že si pronajímatelé mohou na úhradu nájemného vzít složené kauce. V tom případě ale zapomíná, že podle platné legislativy musí s tímto postupem nájemce souhlasit. V realitě trhu navíc pronajímatelé velmi zřídka přistupují k více než jednoměsíční kauci. Zaprvé by ji totiž měli úročit, zadruhé tím zbytečně zatěžují nájemníky a ztěžují si tak pronajímatelnost svých nemovitostí.

Podle ministerstva pro místní rozvoj zákon chrání pronajímatele, který po skončení ochranné doby (tedy po skončení krizových opatření) může nájemníkovi dát výpověď, pokud by se pronajímatel sám ocitl ve značné nouzi. To je výsměch. Pronajímatel tak totiž nemůže učinit po dobu trvání mimořádných opatření, a navíc nemůže dát výpověď, ale může pouze požadovat zrušení nájmu dohodou, pokud je v nouzové situaci, a pokud nájemce nebude souhlasit, rozhodne soud na návrh pronajímatele. Asi si dovedeme představit, jak budou soudy po skončení nouzového stavu přehlcené jinými souvisejícími spory.

Nakonec jak v tiskové zprávě, tak i v Událostech, komentářích paní ministryně tvrdí, že po skončení mimořádných opatření bude muset nájemník do konce května 2021 dlužnou částku plně uhradit včetně úroků z prodlení. Toto ale rovněž není pravda. Podle §1970 občanského zákoníku lze úroky z prodlení požadovat jen po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu.  Pokud tedy návrh zákona posouvá nájemci splatnost jeho dluhu (a návrh skutečně splatnost posouvá), tak po něm nemůže pronajímatel chtít úrok z prodlení, protože nájemce v prodlení nebude.

Buď tedy ministerstvo pro místní rozvoj nezná obsah návrhu a návrh je napsán chybně, anebo neříká pravdu. V obou případech je na místě zákon ve sněmovně zamítnout a na místo něj rozhodnout o tom, že nájmy jak bytů, tak i komerčních prostor nájemcům v tíživé situaci konečně proplatí stát, který je do tíživé situace dostal. 

Autor je spolumajitel bytového domu v Praze

SDÍLET