Trumpova „schůzka s dějinami“ a start republikánských primárek na vedlejší koleji

Měl to být den, kdy se, pokud jde o americkou politiku, nebude mluvit o ničem jiném než o faktickém startu republikánských primárek, konkrétně o první debatě před kamerami, do níž se kvalifikovalo osm uchazečů o nominaci do rozhodujícího klání na podzim příštího roku. Místo toho ale – tentokrát aniž by to sám zapříčinil – už zase všichni mluví a píší o Donaldu Trumpovi. Ten se totiž včera dostavil do vězení v okrese Fulton, kde mu byly odebrány otisky prstů, bylo mu uděleno vězeňské číslo P01135809, kde jej vyfotografovali atd., a odkud po necelé půlhodině po zaplacení kauce ve výši dvě stě tisíc dolarů zase odjel na letiště, nastoupil do svého letadla a odletěl na Floridu.

Vězeň číslo P01135809 a/versus Joe Biden

Na fotografii, o níž byla řeč v perexu, vypadá Donald Trump, čistě z hlediska politického marketingu, skvěle. Takřka nikdo by mu nehádal jeho sedmasedmdesát let, má na sobě decentní, státnický modrý oblek, ve tváři zdravě naštvaný, odhodlaný výraz a pod fotkou stručný text s poznámkou, že jde o zásah do voleb a že se nikdy nevzdá. Jestliže krátce poté, co fotografii zveřejnil na sociálních sítích, agentura DPA uvedla, že má potenciál stát se ikonickou či kultovní, neměla tak docela pravdu – ona se jí totiž už stala. 

Dnešní tweet jeho syna, Donalda Trumpa Juniora, „Nazdar, Hluboký státe, už si pro Tebe jde!“ má velkou vypovídající hodnotu.

Je to poprvé v historii USA, kdy byl bývalý či úřadující prezident podroben této ponižující proceduře. Něco takového se nestalo, mám-li zůstat u moderních amerických dějin, ani Richardu Nixonovi, když na něj pořádali štvanici kvůli aféře Watergate (1972–1974), ani Billu Clintonovi, když jej zvláštní vyšetřovatel Kenneth Starr and his boys naháněli jako divoké zvíře kvůli aféře s Monikou Lewinskou (1997–2001). 

Donald Trump je zkrátka (už zase) v něčem první. Jeho interview s Tuckerem Carlsonem vidělo doteď přes dvě stě milionů lidí a brzy jich bude čtvrt miliardy. To je publicita, jakou v politice nemá ve Spojených státech nikdo jiný. Otázkou je, čemu a komu to nakonec prospěje.

sinfin.digital