Vojtěch udělal u roušek ve školách fatální chybu. Podívejte se, proč celé nařízení nedává žádný smysl

Michal Půr

19. 08. 2020 • 13:55
KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | S plošným znovuzavedením povinnosti nosit roušky v uzavřených prostorách by se dalo polemizovat hodiny, ale zejména v jednom konkrétním případě nedává přijaté opatření žádný smysl. Jde o povinnost školáků nosit ochranu úst a nosu na chodbách, zatímco ve třídě ji nebudou muset mít. Podle důvěryhodných informací INFO.CZ bylo ministerstvo školství nařízením ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha nemile překvapeno a roušky na poslední chvíli dopisovalo do metodiky pro školy. Původně s jejich nošením nepočítalo a mělo pro to dobré důvody.

Nejenže v Česku momentálně existuje naprosto zanedbatelný počet vážných případů s onemocněním covid-19, ale globálně neexistuje shoda, zda je dítě vůbec schopné nakazit dospělého nebo své spolužáky. A pokud ano, tak jak moc je to pravděpodobné. Ve věkové skupině do 14 let byl koronavirus zaznamenán u 1330 jedinců, a to od března letošního roku. Nikdo v této skupině v Česku nezemřel a nikdo nezemřel ani ve skupině 15 až 24 let.

Vláda Andreje Babiše ráda argumentuje tím, že se chová jen tak, jak se chovají ostatní země. Zajímavé srovnání v tomto ohledu poskytují mezinárodní studie a případně instrukce pro školy v zahraničí. Například nizozemské ministerstvo zdravotnictví zkušenosti s přenosem covid-19 mezi dětmi zveřejnilo na svých stránkách, přičemž hned na úvod tvrdí, že tento typ přenosu má naprosto marginální význam. V Nizozemsku tak pro děti do 12 let neplatí téměř žádné omezení. Do školy mohou chodit dokonce i v případě, že mají třeba rýmu, doma musí zůstat jen s teplotou. Nemusí mezi sebou dodržovat rozestupy a nemusí nosit roušky. 

Není zjevné, proč české ministerstvo nařizuje nosit roušky plošně a nedělí opatření podle věkových skupin. Přenos u žáků středních škol je daleko pravděpodobnější než u žáků základních škol a tak dále. Neexistence (či veřejná nedostupnost) podrobné statistiky, která by zachycovala míru rizika přenosu mezi dětmi a dospělými, je přitom zarážející a nezbývá než zůstat u té nizozemské.

Na případu deseti jedinců mladších 18 let Nizozemci ukazují, že přestože měli desítky kontaktů, nikoho nenakazili. V dubnu, tedy v době silného nástupu pandemie, ordinace nizozemských praktických lékařů nezaznamenaly nakaženého mladšího 20 let. Nizozemské ministerstvo zdravotnictví dokonce provedlo studii, kdy testovalo hromadně domácnosti, ale nenalezlo jedinou, kde by zdrojem nákazy byl jedinec mladší 12 let.

Nizozemci otevřeli bez větších omezení všechny školy 8. června a tamní ministerstvo upozorňuje, že nedošlo ani v jednom případě k přenosu onemocnění z dítěte na učitele. Apel na Adama Vojtěcha tedy zní jasně: Ukažte nám případy přenosu z dítěte na učitele a mezi dětmi, na jejichž základě jste rozhodl o zavedení roušek na školách. Situace je o to absurdnější, že neustálé nasazování a sundavání roušek je pro zdraví mnohem nebezpečnější, což ostatně připouští i epidemiolog Roman Prymula.

Abychom získali důkazy pro nesmyslnost vládního nařízení, nemusíme zůstávat jen v Nizozemsku. V celé Austrálii se ve školách objevilo devět případů onemocnění covid-19 u žáků a devět u zaměstnanců škol. Tito jedinci byli v kontaktu s více než sedmi stovkami dalších dětí a více než 120 zaměstnanci. Existuje podezření (nepotvrzené), že došlo k přenosu u dvou jedinců.

Vojtěchovo a ve výsledku Plagovo rozhodnutí působí, jako že roušky ve školách nařídili jen proto, „aby se neřeklo“. Neexistence důkazů, že tím cokoliv ovlivní, je tak do nebe volající, že je s podivem, že si někdo něco takového vůbec dovolí. Samozřejmě školské odbory upozorňují na ohrožení učitelů, ale nemáme důkazy, že se nákaza z dětí na dospělé přenáší. Samozřejmě jinak jsou na tom učitelé na středních školách a podobně. Ale na těch základních by ministerstvo mělo svoje rozhodnutí urychleně revokovat. Takto jen vystavuje děti a rodiče zbytečné buzeraci.

SDÍLET