Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velký bratr mává cedulí s heslem eHealth. Komentář Martina Kupky

Velký bratr mává cedulí s heslem eHealth. Komentář Martina Kupky

Lékárníci a lékaři varovali před systémem elektronických receptů, jak byl připraven současnou vládou a má být od ledna povinně používán. Novinka podle nich způsobí zmatek a komplikace, prodlouží čekání v lékárnách a zahubí mnoho zejména venkovských ordinací praktických lékařů. Těžko říci, jak spor s vládou o odložení a dopracování systému nakonec dopadne, ale jedno poučení si z tohoto příběhu lze vzít už dnes – stát stále selhává v zavádění informačních technologií ve veřejné správě. Jestli se s prováděcími předpisy vydanými na poslední chvíli zaváděla EET, nešlo o život. Jestli se podobným způsobem zavádí systém, na kterém do jisté míry závisí třeba životy chronických pacientů, zavání to malérem.

Stát se k občanům chová hrozně

Není to poprvé. Stát se totiž poslední dobou ke svým občanům chová hrozně. Vládní koalice je nadšena možnostmi informačních technologií a má ambici sesbírat o celé zemi co nejvíc informací. Těžko říci proč, nejspíš aby měla co nejvíc podkladů pro geniální vládní rozhodnutí, která lidem přinesou víc štěstí a pokroku. Bláhová naděje!

A jede se dál. Když už jsme např. u lékárníků, ti budou muset od roku 2019 při vydání léků ověřit přes internet unikátní kód na každé vydané krabičce, který prý prokáže, že lék na předpis není padělaný. Proč, proboha? V zemi, kde se za poslední roky v lékárnách neobjevil ani jeden padělek!

Všechno je ještě o to horší, že stát ta data nesbírá sám. Stále více tím zatěžuje občany samotné a spotřebovává přitom jejich čas a peníze, které musí na splnění nových a nových povinností obětovat. O odporném ponoukání k novodobému udavačství účtenkovou loterií nemluvě…

Neuvádět veřejnost v chaos a obavy

Ano, je strašně jednoduché něco zavést a vyhrožovat likvidačními pokutami těm, kdo se nepřizpůsobí. Spustit novinku bez jasného plánu a informovanosti lidí, však oni si s tím nějak poradí… Tento přístup musí skončit a je třeba naopak zavést jasné pravidlo, že každá informační či obecně administrativní povinnost, kterou stát lidem předepisuje, musí být pečlivě promyšlena a vážena – v uvedené souvislosti se to hodí – „na lékárnických vahách“. A když už je zavedena, je povinností státu vytvořit jasné a srozumitelné podmínky, aby veřejnost a jednotlivé profese neuváděla v chaos a obavy, které vedou k jen ještě menší ochotě přijmout nějakou další elektronizaci…

Elektronické recepty a ověřování padělků jsou jen ochutnávky obří změny, která se jmenuje eHealth, elektronizace zdravotnictví. Chápu všechny důvody, které k ní vedou. A také ten proces podporuji – je například jasné, že dostupnost úplné zdravotnické dokumentace pacienta pro různé lékaře může přinést razantní úspory díky neopakování již provedených vyšetření (finanční úspory pro zdravotnický pojišťovací systém) a postupu léčby včetně omezení problémů plynoucích z předepisování různých navzájem nevhodných léků či procedur (přínos pro pacienta).

Ale je současně nutno vnímat, že se pohybujeme doslova po hranici, za kterou číhá Velký bratr, mává cedulí s heslem eHealth, slibuje nám všechny výhody a zamlčuje možná rizika. Bohužel zatím moc nevěřím, že by stát uměl najít míru, kdy zdravotnictví elektronizuje prospěšně pro pacienty, lékaře, sestry a lékárníky, a kdy už zcela bezúčelně sbírá data, která ve skutečnosti nemá jak využít.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1