Zdechovský: Proč šla média v době pandemie nekriticky vládě na ruku?  

Tomáš Zdechovský

02. 05. 2020 • 09:37

Česká média v informování o pandemii COVID-19 selhala a platí to zejména o zpravodajství hlavních televizních stanic. Přestože televize představuje pouze jeden druh sdělovacích prostředků, stále je velmi důležitým zdrojem informací zvláště pro starší generaci. Ovlivňuje tak myšlení velké části obyvatel a ostatní média to bohužel úplně vyvážit nemohou. Zvláště když některá z nich navíc spadají „do holdingu“.

Média nekriticky tlumočila tvrzení vlády

První problém, s nímž se potýkalo zvláště televizní zpravodajství, spočívá v tom, že se předně v prvních týdnech soustředilo prakticky výhradně na informace týkající se šíření nákazy, jiné zprávy divák pomalu ani neviděl. Mezi lidmi to pomáhalo šířit paniku a pocit, že nás čeká katastrofa div ne apokalyptických rozměrů. Bohužel se ale nejedná o jediné pochybení.

Ještě více znepokojující je selhání (opět hlavně televizního zpravodajství) při kontrole činnosti současné vlády. Média nedokázala plnit jednu ze svých hlavních rolí, kterou mají v demokratické společnosti. Prohlášení vládních politiků byla přebírána jako samozřejmost bez jakékoli kritiky či otázek požadujících po politicích vysvětlení.

Podle analýzy experta na politický marketing Petrose Michopulose, která vyšla v časopise Neovlivni.cz, se živé vstupy politiků ve zpravodajství příliš nelišily. Ještě konstatoval, že přístup redaktorů k politikům byl u Novy a Primy většinou mnohem defenzivnější než u veřejnoprávní televize, což osobně považuji za největší problém.

Během krize často dochází ke zneužívání moci

Pochybení je o to závažnější, že k němu došlo v době krize, kdy měla vláda naopak co nejvíce vysvětlovat, nejen oznamovat. Právě během krize totiž mívají politici tendenci zneužívat strach občanů k posílení své moci a jít nad rámec svých pravomocí. K tomu také opravdu došlo, o čemž svědčí mj. i nedávný rozsudek Městského soudu v Praze, který zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví omezující volný pohyb a maloobchod v Česku. Podle rozsudku byla nezákonná.

Vláda je totiž nepřijala podle krizového zákona, ale pouze jako opatření ministerstva zdravotnictví. Vše se provalilo až zpětně. Média totiž nehlídala, prostě jen zcela nekriticky vždy přebírala, co zaznělo na vládních tiskovkách, které byly i třikrát denně...

Vláda se mohla prezentovat jako spasitel

Za situace, kdy média úplně zapomněla na to, že nemají během krize pouze bez jakéhokoliv komentáře tlumočit postoje členů vlády, měla vláda takřka neomezený prostor k tomu, aby se stylizovala do role spasitele. Premiér Andrej Babiš vystupoval v médiích bez jakéhokoliv oponenta podobně jako další vládní politici Havlíček a Schillerová.

Jak poznamenal už zmiňovaný Michopulos, ačkoli měly být roušky pomníkem neschopnosti vlády, prezentoval je Babiš jako úspěch, který inspiroval celý svět, přičemž hlavní média tuto mediální legendu bohužel akceptovala. Nikdo se neptal a nepřipomínal, co říkal začátkem března, ani v jeho průběhu.

Skutečnost byla samozřejmě jiná. Vláda si celou dobu počínala naprosto chaoticky. Do vypuknutí krize se snažila chlácholit lidi, že jsme na krizi skvěle připraveni a nic nám nehrozí. Ministr zdravotnictví Vojtěch ve svém slavném tweetu z 27. ledna sebevědomě tvrdil následující slova, která dnes mohou znít neuvěřitelně: „Zaznamenal jsem dnes řadu dotazů na ochranné roušky. Je jich dostatek. Ověřil jsem, že v distribuci je v tuto chvíli přes 2 000 ks a příští týden dorazí zásilka dalších 25 000 ks. Výrobce přímo z ČR jich má na skladě dokonce milión. Takže problém s dostupností roušek není.“ Jak dokázal např. skvělý youtuber Kovy, bylo to i ministerstvo zdravotnictví, kdo rozhodlo, že ve státních hmotných rezervách bude jen 10 000 kusů roušek.

Zhruba za měsíc a půl se ale ukázalo, že Česko není na pandemii vůbec připravené a ochranných pomůcek byl kritický nedostatek. Stojí za připomenutí, že ještě ráno 14. března tvrdil premiér Babiš, že je ochranných pomůcek dostatek, navečer už ale musel přiznat, že opravdu chybí. A podobných tvrzeních, které se ukázala jako nesmyslná nebo nepravdivá, bychom mohli najít stovky.

Média zapomněla na opozici a její roli

Ano, lidé se zachovali příkladně a roušky opravdu začali nosit. Navíc řada lidí zůstala příkladně doma a nikam nechodila. Málo už se v českých médiích ale připomínalo, že jen díky iniciativě lidí zdola jich nakonec bylo dost pro všechny. Vláda jich nedokázala zajistit dost dokonce ani pro zdravotníky. Své selhání se zajištěním dostatku pokrývek obličeje nicméně vydával Babiš za svůj vlastní úspěch, když mohl Česko prezentovat jako zemi, která jde se svým šitím a nošením roušek ostatním příkladem.

Mlčením o vládních pochybeních šla velká část českých médií na ruku vládě Andreje Babiše. Nebál bych se ani říct, že se vyloženě stali hlásnou troubou předsedy vlády a mnohým proto oprávněně zpravodajství připomínalo komunistickou propagandu. Vše se navíc stalo v době, kdy měla naopak bedlivě sledovat každý krok vlády, zda je skutečně nutný či oprávněný.

Jsou lidé, kteří se diví tomu, jak i přes zásadní chyby, informace o skutečně skandálních zakázkách ministerstva zdravotnictví, pokusech o zneužití situace a moci a nezákonné vyhlášení nouzového stavu, mohla vládnímu ANO jen vzrůst podpora. Osobně odpověď znám a skutečně to nebylo „špatnou prací opozice“, která právě v médiích v březnu absolutně nedostala prostor.

SDÍLET