Prvním hostem podcastu Česká jízda byl politolog a politický geograf Petr Sokol. Vráťa Dostál a Honza Palička s ním zmapovali jednotlivé skupiny voličů, kteří stojí za drtivým vítězstvím Petra Pavla v prezidentských volbách a zhodnotili, co tato poměrně nesourodá koalice voličů může znamenat pro jeho výkon funkce hlavy státu. „To, že ho volila tak široká skupina lidí, včetně těch, kteří nepatří mezi voliče současné vládní koalice, pro něj bude spíš překážkou. Pokud se bude snažit jít cestou právě těchto středových přelétavých voličů, co mu umožnili tak velké vítězství, je v pasti,“ říká Sokol.
Sokol upozorňuje, že zvolenému prezidentovi dali svůj hlas nejen pravicoví voliči koalice SPOLU, ale také mladší lidé z velkých měst, kteří jsou situováni spíše nalevo od politického středu, anebo třeba lidé žijící na nesudetském venkově či katolíci z malých obcí, což je na české poměry nečekaná a neobvyklá aliance. „Volili ho i voliči, kteří v něm spatřovali jakousi třetí cestu, kterou hledají obzvláště na Moravě už od sametové revoluce. I bez jejich podpory by asi vyhrál, ale jen těsně,“ analyzuje situaci Sokol.
Takto široký zásah napříč elektorátem je podle něj zcela neopakovatelný a nepřevoditelný na úroveň voleb sněmovních. „Onen venkovský střed, díky kterému Pavel dosáhl tak silné výhry, nikdy strany vládní koalice volit nebude. Leda by snad vznikl nějaký nový subjekt, který by se k nim nějakým způsobem připojil, případně by tu vznikla pro Česko úplně neobvyklá ‚prezidentská‘ strana někoho z neúspěšných kandidátů,“ říká Sokol. „To by do sebe asi nejvíc zapadalo u Nerudové, která by si mohla založit nějakou úspěšnou liberální levostředovou stranu, ale i té volební mapa dává mnohé vykřičníky,“ dodává.
Jaký vztah můžeme očekávat mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Petra Fialy? Jak se Pavlovi podařilo oslovit jednotlivé voličské skupiny a co je potřeba k jejich udržení? Poslechněte si celou epizodu.
