Audioverze
Poslední průzkumy to ukazují jasně. „Bezhodnotová“ politická hnutí v Česku bodují. Hnutí ANO je dlouhodobým lídrem tuzemské politiky, hnutí STAN se podle posledních dat dotahuje na druhé místo a do toho se svým novým hnutím Naše Česko přichází i Martin Kuba. Znamená to ústup tradičních, hodnotových politických stran?
Jsou bezhodnotové, pragmatické a populistické. Nic si nemyslí, hrají to na emoce, na sociální sítě... Řeč je o politických hnutích, které se staly dominantní silou tuzemské politické scény. A tradiční hodnotové strany jako ČSSD, ODS nebo TOP 09? Ty ztrácejí.
Poslední průzkum to ukazuje jasně. Hnutí by volilo ANO téměř 35 procent lidí, hnutí STAN skoro 15 procent. To je polovina elektorátu – ke které se ještě přidá hnutí Naše Česko Martina Kuby nebo hnutí MY s Martinem Netolickým. A k „bezhodnotovosti“ a „pragmatičnosti“ směřuje i lidovec Jan Grolich, který se uchází o vedení KDU-ČSL.
„Je jedno, jestli tomu budeme říkat strana, nebo hnutí. Klíčová je podstata, kterou bych u všech těchto politických uskupení charakterizoval třemi slovy: Pragmatismus, bezhodnotovost, populismus,“ říká v novém dílu pořadu Česká jízda Martin Schmarcz. „Původně to bylo pouze hnutí ANO, které před 15 lety přišlo mezi ty tradiční strany. A když ovládlo tuzemskou scénu, tak si řada těch ostatních si řekla, že to budou dělat jako Babiš.“
Co to znamená pro českou politiku? Jsou tradiční strany definitivně na ústupu, nebo to pro ně znamená příležitost? A co český volič vlastně od svých politiků očekává? Poslechněte si celý pořad.
