Audioverze
Konsolidace veřejných financí se odkládá. Vláda Andreje Babiše bude letos hospodařit se státním rozpočtem s plánovaným deficitem 310 miliard korun. To je další obří schodek v řadě, navíc jak upozorňují odborníci, samotný rozpočet odporuje zákonu. Na to, proč máme v době ekonomického růstu stále takto vysoké schodky, odpovídá člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.
Česko si žije nad poměry – alespoň pohledem státního rozpočtu. Už několik let v řadě utrácíme výrazně více peněz, než kolik do rozpočtu odvádíme. A to znamená časovanou bombu – vede to k růstu zadlužení, obavám finančních trhů i k tomu, že jen na splátky dluhu letos zaplatíme už kolem 110 miliard korun.
Řešením je snížení výdajů, nebo zvýšení příjmů. Jenže zvyšování daní není politicky příliš průchozí a na štědrý sociální stát jsme si zvykli. „My zde chceme nízké daně, ale zároveň chceme výdaje, které jsou obvyklé třeba ve Skandinávii. A to nejde dohromady,“ říká v novém dílu pořadu Česká jízda ekonom Petr Musil.
Kudy tedy podle něj vede cesta z vysokých deficitů? Musil říká, že škrtáním priorit, které v posledních letech nabobtnaly: od vzdělávání přes infrastrukturu, zelenou transformaci po obranu. „Pokud nechceme zvyšovat daně, tak opravdu nezbývá než se podívat na to, co od státu chceme a seřadit si to podle priorit – co od něj chceme nejvíc, co chceme míň a co třeba nechceme vůbec,“ míní Musil.
V čem je rozpočet Aleny Schillerové problematický? Jak jej porovává s rozpočty, které předkládal Zbyněk Stanjura? A co říká na hlasy, které volají po zrušení Národní rozpočtové rady? Podívejte se na celou epizodu.
